Zemřel John Flamsteed, první ředitel královské Greenwichské observatoře a první královský astronom. Vynalezl metodu měření průchodu hvězdy místním poledníkem ke zjištění přesné rektascenze a použil ji pro 40 vybraných hvězd. Sestavil nový přesný katalog 3000 hvězd - přesnost polohy hvězd v tomto katalogu byla 15krát lepší než v předchozích katalozích. Tento katalog byl vydán až v roce 1725 po smrti Flamsteeda a to pod názvem "Historia Coelestis Britannica". V katalogu je zavedeno označení hvězd čísly. Některé hvězdy jako např. 61 Cygni jsou stále známé pod označením Flamsteedovými čísly. Tato čísla ale nezavedl sám Flamsteed, čísla hvězdám přidělil až po jeho smrti Joseph Jerome le Français de Lalande ve francouzské vydání katalogu v roce 1783.

Narodil se František Nušl, spoluzakladatel a dlouholetý předseda České astronomické společnosti. Tento významný český matematik byl profesorem na České vysoké škole technické. Jako astronom se stal také v letech 1924 - 1938 ředitelem hvězdárny v Praze. Byl také konstruktérem astronomického přístroje na určování zeměpisných souřadnic. V období od 19.4.1922 do 22.4.1948 byl předsedou ČAS. František Nušl zemřel 17.9.1951. Na jeho počest obnovila Česká astronomická společnost udělování Nušlovy ceny. Nušlova cena byla udělována v letech 1938 - 1949. Pak bylo její udělování na dlouhá léta zastaveno a znovu obnoveno až rozhodnutím Výkonným výboru ČAS v roce 1999. Cena je udělována jedenkrát za rok významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a v příbuzných vědách.

Zemřel James Challis, britský astronom. Zabýval se otázkami nebeské mechaniky, vypracoval teorii polarizace světla.

Start sondy Luna 8 (SSSR), 6.12.1965 tvrdé přistání na Měsíci (neúspěšný pokus o měkké přistání).

Start kosmické lodi Gemini 7 (USA), rekordní 14denní let (posádka - Frank Frederick Borman, James Arthur Lovell Jr.)

Start sondy Mars Pathfinder (USA), 4.7.1997 přistání přistávacího modulu s vozítkem Soujourner na povrchu Marsu.

Neúspěšný start sondy Pioneer 3 (USA), plánován výzkum Měsíce.

Narodil se Gerhard Peter Kuiper, americký astronom holandského původu. Pro své brilantní studie sluneční soustavy je nazýván otcem moderního planetárního výzkumu. Kuiper rozvíjel nové techniky pozorování oblohy, roku V roce 1944 objevil, že Saturnův měsíc Titan má atmosféru. V roce 1948 objevil Uranův měsíc Miranda a v roce 1949 Neptunův měsíc Nereid. V roce 1951 přišel s teorií, že některé komety mají původ nikoliv až v Oortově oblaku, ale za drahou Neptunu. Tato oblast byla na Kuiperovu počest nazvána Kuiperův pás. Tento pás začíná za drahou Neptunu ve vzdálenosti asi 30 AU a sahá do vzdálenosti přibližně 600 AU. V Kuiperově pásu se nacházejí tělesa vzniklá v této oblasti v době formování sluneční soustavy. Tělesa jsou zde rozmístěna v podobě plochého disku podél roviny ekliptiky. Astronomové předpokládají, že v Kuiperově pásu se nachází minimálně 10 tisíc objektů o průměru 100 až 300 kilometrů. Kromě těchto těles se zde nachází asi miliarda kometárních jader a několik velkých objektů velikosti Charonu a Pluta. První objekt Kuiperova pásu, který potvrdil teorii Gerharda Kuipera, byl objeven v roce 1992.

Start kosmické lodi Apollo 17 17 (USA), šesté a zatím poslední přistání lidí na Měsíci, návrat zpět na Zemi 19.12.1972 (délka letu 12d 13h 51m), nasbíráno 110,5 kg vzorků měsíční horniny, posádka - Eugene Andrew Cernan, Harrison Hagan Schmitt, Ronald Ellwin Evans.

Start sondy Veněra 2 (SSSR), 27.2.1966 průlet okolo planety Venuše, přerušeno spojení.

Přistál měsíční modul Challenger na povrchu Měsíce (kotlina Taurus-Littrow), posádka Eugene Andrew Cernan, Harrison Hagan Schmitt.

Start sondy Mars Climate Orbiter (USA), 23.9.1999 se nepodařilo sondu navést na oběžnou dráhu okolo Marsu.

Narodil se James Challis, britský astronom. Zabýval se otázkami nebeské mechaniky, vypracoval teorii polarizace světla.

Start sondy Pioneer 8 (USA), výzkum prostoru mezi Zemí a Marsem.

Narodil se Tycho Brahe, dánský šlechtic a věhlasný astronom, u nás ve většině případů známý pod chybným jménem "Tycho de Brahe". Byl to nejlepší pozorovatel v období před vynálezem dalekohledu.Na ostrově Hven vybudoval první opravdovou astronomickou observatoř Uraniborg. Na nabídku císaře Rudolfa II. roku 1599 přijel do Prahy a strávil zde poslední dva roky svého života.

Start kosmické lodi Gemini 6 (USA), první setkání dvou kosmických lodí ve vesmíru - setkání s Gemini 7 (posádka - Walter Marty Schirra Jr., Thomas Patten Stafford).

Start sondy Vega 1 (SSSR), 11.6.1985 přistání přistávacího pouzdra na povrchu Venuše, 11.6.1985 průlet orbitální části kolem Venuše - balóny k výzkumu atmosféry Venuše, výzkum Halleyovy komety.

Narodil se Edward Emerson Barnard, americký astronom. V mladém věku svým vlastním dalekohledem objevil několik komet. Později roku 1892 na Lickově observatoři objevil pátý Jupiterův měsíc Amalthea. Zabýval se také studiem struktury Mléčné dráhy (objevil tmavá mračna). Roku 1916 objevil v souhvězdí Hadonoše hvězdu s největším vlastním pohybem vůči Slunci . Je to druhá nejbližší hvězda ke Slunci, za 200 let se její poloha vůči hvězdnému pozadí změní o půl stupně (asi jeden Měsíc v úplňku). Na Barnardovu počest byla pojmenována Barnardova hvězda (nebo také Barnardova šipka).

Narodil se Arthur C. Clarke, významný anglický spisovatel a vědec.

Star sondy Pioneer 6 (USA), výzkum prostoru mezi Zemí a Venuší.

Narodil se Albert Abraham Michelson, americký fyzik. Uskutečnil mnoho přesných měření rychlostí světla a dokázal jeho konstantní rychlost v prostoru.

Zemřel Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Pracoval jako předseda řady institucí, publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.

Narodil se Cécil de Witt-Morette, americký astronom. Současně se Z. Bayem se mu podařilo v roce 1946 získat radiovou ozvěnu z Měsíce.

Start sondy Luna 13 (SSSR), 24.12.1966 měkké přistání na Měsíci.

Start kosmické lodi Apollo 8 (USA), první let lidí k Měsíci, návrat na Zemi 27.12.1968 (délka letu 6d 03h 00m), posádka - Frank Frederick Borman, James Arthur Lovell, Jr., William Alison Anders.

Start sondy Vega 2 (SSSR), 15.6.1985 přistání přistávacího pouzdra na povrchu Venuše, 15.6.1985 průlet orbitální části kolem Venuše - balóny k výzkumu atmosféry Venuše, výzkum Halleyovy komety.

Zemřel Gerhard Peter Kuiper, americký astronom holandského původu. Pro své brilantní studie sluneční soustavy je nazýván otcem moderního planetárního výzkumu. Kuiper rozvíjel nové techniky pozorování oblohy, roku V roce 1944 objevil, že Saturnův měsíc Titan má atmosféru. V roce 1948 objevil Uranův měsíc Miranda a v roce 1949 Neptunův měsíc Nereid. V roce 1951 přišel s teorií, že některé komety mají původ nikoliv až v Oortově oblaku, ale za drahou Neptunu. Tato oblast byla na Kuiperovu počest nazvána Kuiperův pás. Tento pás začíná za drahou Neptunu ve vzdálenosti asi 30 AU a sahá do vzdálenosti přibližně 600 AU. V Kuiperově pásu se nacházejí tělesa vzniklá v této oblasti v době formování sluneční soustavy. Tělesa jsou zde rozmístěna v podobě plochého disku podél roviny ekliptiky. Astronomové předpokládají, že v Kuiperově pásu se nachází minimálně 10 tisíc objektů o průměru 100 až 300 kilometrů. Kromě těchto těles se zde nachází asi miliarda kometárních jader a několik velkých objektů velikosti Charonu a Pluta. První objekt Kuiperova pásu, který potvrdil teorii Gerharda Kuipera, byl objeven v roce 1992.

Zemřel Simon Marius, německý astronom. Jako jeden z prvních začal pozorovat oblohu pomocí dalekohledu, autor názvů měsíců Io, Europa, Ganymedes a Kallisto. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Start nosné rakety Proton s orbitální stanicí Saljut 4 (SSSR). Stanice pracovala na oběžné dráze 770 dní. Během této doby pobývaly na stanici posádky Alexej Alexandrovič Gubarev a Georgij Michajlovič Grečko (dopravila je kosmická loď Sojuz 17), Pjotr Iljič Klimuk a Vitalij Ivanovič Sevasťjanov (dopravila je kosmická loď Sojuz 18).

Narodil se Johannes Kepler, německý astronom, císařský matematik Rudolfa II. Jako první zformuloval zákony, podle nichž se řídí jak planety při oběhu kolem Slunce, tak i ostatní tělesa ve vesmíru při oběhu tělesa centrálního. Vrchol Keplerovy práce spadá do jeho pobytu v Čechách. Kepler se zabýval také teorií a stavbou dalekohledu, dalšími otázkami optiky, sestavil "Rudolfinské tabulky".

Narodil se Arthur Stanley Eddington, britský astronom, fyzik a matematik. Autor teorie o vnitřní stavbě hvězd. Objevil vztah hmotnost - svítivost, byl propagátorem Einsteinovy teorie relativity a její aplikaci v kosmologii. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Narodil se Karel Anděl, významný český selenograf a spoluzakladatel ČAS. Původním povolání byl učitel, zabýval se však astronomií a hlavně sledováním a mapováním Měsíce. V roce 1926 vyšlo jeho dílo Mappa Selenographica, která patřila ve své době mezi špičková selenografická díla. Člen francouzské akademie věd, zasloužil se i o postavení Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na jeho počest byl na přivrácené straně Měsíce pojmenován jeden z kráterů o průměru 35 km. Nedaleko od kráteru Anděl přistála i posádka Apolla 16. Karel Anděl zemřel 17.3.1948. Urna s jeho popelem je uložena v hlavním pilíři Štefánikovy hvězdárny.