Start sondy Mars 1 (SSSR), první sonda vyslaná k Marsu, 19.6.1963 průlet kolem Marsu ve vzdálenosti 193 tisíc km od této planety.

Narodil se Harlow Shapley, americký astronom. Přišel s myšlenkou, že Slunce leží poblíž centrální roviny naší Galaxie, asi 50 tisíc světelných roků od jejího středu (současná hodnota je 30 tisíc světelných roků). Roku 1911 na Základech práce Russella vyvinul metodu určování velikosti zákrytových dvojhvězd měřením změn jejich magnitudy. Shapley byl také první, kdo předpokládal, že cefeidy jsou pulsující hvězdy.

Start družice Sputnik 2 (SSSR), druhá umělá družice Země, v hermetické kabině pes Lajka (po pěti dnech bezbolestně usmrcen).

Start sondy Mariner 10 10 (USA), průlety okolo planety Merkur (29.3.1974, 21.9.1974, 16.3.1975) a okolo planety Venuše (5.2.1974). Je to dosud jediná sonda, která zkoumala planetu Merkur.

Start raketoplánu Challenger (STS-41B), vyzkoušení létajícího křesla ve vesmíru.

Start sondy Veněra 14 (SSSR), 5.3.1982 přistání přistávacího pouzdra na povrchu Venuše, 5.3.1982 průlet orbitální části okolo Venuše.

Narodil se Fred Whipple, americký astronom, který jako první přišel s myšlenkou, že komety jsou "špinavé sněhové koule". Sám také několik komet objevil.

Neúspěšný start sondy Mariner 3 (USA), plánován výzkum Marsu.

Zemřel Jan Hendrik Oort, nizozemský astrofyzik, který pomocí rádiových vln studoval naší Galaxii (např. potvrdil její rotaci) a zjistil, že sluneční soustava je obklopena mračnem komet (viz Oortův oblak).

Start sondy Lunar Orbiter 2 (USA), 8.2.1967 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 11.10.1967 tvrdé přistání na Měsíci.

Start sondy Surveyor 6 6 (USA), 10.11.1967 měkké přistání na povrchu Měsíce, vědecká měření na povrchu Měsíce (29952 snímků).

Start sondy Mars Global Surveyor (USA), 12.9.1997 navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu.

Narodil se Edmund Halley, britský astronom a matematik. Podle svých výpočtů na základě gravitační teorie I. Newtona předpověděl návrat komety, která po něm byla později pojmenována Halleyova. Roku 1678 sestavil mapu jižní oblohy. Roku 1716 ukázal, jak může být spočítána vzdálenost Země-Slunce z přechodů Merkuru a Venuše přes sluneční kotouč. Roku 1718 objevil vlastní pohyb hvězd. Objevil vztah mezi barometrickým tlakem a výškou nad mořskou hladinou, mapoval magnetické pole na zemském povrchu. Přesně předpověděl sluneční zatmění a nabídl první odůvodnitelné vysvětlení polárních září.

Narodil se Johan Carl Friderich Zöllner, německý astronom, zakladatel současné astrofotometrie. Roku 1861 zkonstruoval první hvězdný fotometr. Jako jeden z prvních pozoroval protuberance na Slunci pomocí spektroskopu. Jeho jméno nese kráter na Měsíci.

Neúspěšný start sondy Pioneer 2 (USA), plánován výzkum Měsíce.

Start sondy Pioneer 9 (USA), průzkum prostoru mezi Zemí a Venuší.

Narodil se Carl Sagan, jeden z nejznámějších amerických astronomů. Hrál vedoucí úlohu při výpravách sond Mariner, Viking a Voyager k planetám sluneční soustavy. Byl ředitelem laboratoře planetárního výzkumu a profesorem astronomie a kosmických věd na Cornellově univerzitě v Ithace. Pracoval jako předseda řady institucí, publikoval více než 400 vědeckých a populárně vědeckých statí, byl spoluautorem nebo vydavatelem mnoha knih. Roku 1978 obdržel Pulitzerovu cenu za literaturu.

Start bezpilotní kosmické lodi Zond 6 (SSSR), druhý bezpilotní návrat po obletu Měsíce.

Sart sondy Luna 17 S(SSSR), 15.11.1970 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 17.11.1970 měkké přistání na Měsíci, doprava automatické pojízdné laboratoře na povrch Měsíce (Lunochod 1, 10 km, 20000 snímků).

Zemřel Percival Lowell, americký obchodník a amatérský astronom. Roku 1894 založil ve Flagstaffu v Arizoně soukromou hvězdárnu dodnes známou jako Lowellova observatoř. Lowellův zájem o astronomii začal roku 1877, kdy italský astronom Giovanni Schiparelli objevil kanály na Marsu. Lowell poté vydal řadu map a knih, ve kterých se zabýval především myšlenkou, že kanály byly vybudovány inteligentními bytostmi. Zabýval se také měřením pozic a počítáním drah Uranu a Neptunu. Všiml si mírných rozporů jejich pozic a vypočítaných hodnot. Na základě toho organizoval systematický výzkum, jehož cílem bylo najít devátou planetu. Ta byla nalezena roku 1930, 14 let po jeho smrti. Objevitel planety Pluta Clyde Tombaugh s oznámením svého objevu učiněného na Lowellově observatoři vyčkal na výročí Lowellových narozenin. Také značku deváté planety, která je složena z písmen P a L, lze chápat jako akronym Lowellova jména.

Start kosmické lodi Apollo 12 (USA), druhé přistání lidí na Měsíci, návrat zpět na Zemi 24.11.1969 (délka letu 10d 04h 36m), odebráno 34,4 kg vzorků měsíční horniny, posádka - Charles Conrad, Jr., Alan LaVern Bean, Richard Francis Gordon, Jr.

Zemřel Johannes Kepler, německý astronom, císařský matematik Rudolfa II. Jako první zformuloval zákony, podle nichž se řídí jak planety při oběhu kolem Slunce, tak i ostatní tělesa ve vesmíru při oběhu tělesa centrálního. Vrchol Keplerovy práce spadá do jeho pobytu v Čechách. Kepler se zabýval také teorií a stavbou dalekohledu, dalšími otázkami optiky, sestavil "Rudolfinské tabulky".

Zemřel Jan Amos Komenský, český humanista a pedagog, zakladatel vědecké pedagogiky. Významné jsou jeho práce z hlediska popularizace věd o přírodě.

Narodil se sir William Friedrich Wilhelm Herschel, britský astronom německého původu. Po dědečkovi byl moravského původu. Roku 1781 objevil planetu Uran, roku 1787 Neptunovy měsíce Titania a Oberon a roku 1789 Saturnovy měsíce Mimas a Enceladus. Zjistil, že většina mlhovin je hvězdnými systémy a sestavil teorii hvězdného vývoje. Předpokládal také, že Mléčná dráha je systém mnoha hvězd. Objevil, že dvojhvězdy nejsou jen náhodně pozorovanou dvojicí hvězd s malou úhlovou vzdáleností, ale že jde o opravdové gravitačně svázané systémy. Odhalil také vlastní pohyb Slunce a určil směr jeho pohybu k souhvězdí Herkula.

Start sondy Veněra 3 (SSSR), 1.3.1966 první zásah Venuše (tvrdý dopad), přerušeno spojení.

Odesláno z největšího radioteleskopu Arecibo v Portoriku odesláno první radiové poselství lidstva do vesmíru. Radioteleskop má parabolickou anténu o průměru 305 m, která není pohyblivá. Určitá orientace antény je možná posunem soustavy 12 dipólů v ohnisku zrcadla. Tato orientace antény je však jen omezená a činí asi 20°. Radioteleskop v Arecibu slouží i jako interferometr, pokud je spojen s dalším radioteleskopem, který je ve vzdálenosti asi 10 km a má průměr antény 30,5 m.

Start sondy Ranger 2 (USA), zkouška sondy pro let k Měsíci.

Neúspěšný start sondy Mars 96 (SSSR), plánován výzkum Marsu.

Přistál měsíční modul Intrepid z Apolla 12 na povrchu Měsíce , (oblast na rozhraní Oceánu bouří a Moře poznaného, kde v roce 1967 přistála americká sonda Surveyor 3), posádka - Charles Conrad, Alan LaVern Bean.

Narodil se Edwin Hubble, americký astronom. Jeho práce položila základy moderní kosmologii. Na observatoři Mount Wilson pomoci 2,5 metrového dalekohledu objevil cefeidy ve Velké galaxii v Andromedě (M31). Použitím vztahu perioda - svítivost odvodil jejich vzdálenost, a tedy i vzdálenost celé galaxie. Vyslovil domněnku, že galaxie M31 a také ostatní spirální galaxie jsou podobné té naší. E. Hubble zavedl systém třídění galaxií, známý nyní jako Hubblova klasifikace. Objevil také vzdalování galaxií, z čehož usoudil, že se vesmír rozpíná. odvodil vztah, dnes známý jako Hubblův zákon, který popisuje vztah mezi rychlostí vzdalování galaxií a jejich vzdáleností.

Zemřel Asaph Hall, americký astronom. V roce 1877 objevil a pojmenoval měsíce planety Mars - Phobos a Deimos. Rovněž spočítal jejich dráhy.

Zemřel Arthur Stanley Eddington, britský astronom, fyzik a matematik. Autor teorie o vnitřní stavbě hvězd. Objevil vztah hmotnost - svítivost, byl propagátorem Einsteinovy teorie relativity a její aplikaci v kosmologii. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Zemřel Friedrich Georg Wilhelm von Struve, jeden z největších astronomů 19. století. Narodil se v Německu, ale působil v estonském Dorpatu. V roce 1835 ho car Mikuláš pověřil, aby vybudoval a posléze i vedl observatoř v Pulkově. Struve se věnoval pozorování dvojhvězd, sestavil katalog, který obsahoval přes 2500 těchto objektů - vyšel v roce 1837 pod názvem "Stellarum Duplicium Mensurae Micrometricae".

Narodil se Johann Albrecht Euler, ruský astronom a matematik švýcarského původu. Zabýval se Měsícem, kometami a stanovil jejich pohyby.

Narodil se Anders Celsius, švédský astronom a fyzik. Svými měřeními ověřil hypotézu I. Newtona, že je Země zploštělá. V roce 1741 založil v Uppsale první švédskou hvězdárnu. Byl všestranně nadaný, vynikal v matematice, věnoval se geodézii, psal básně. Světovou proslulost mu ale vynesl nápad zavést měření teploty desítkovou soustavou, kdy teplota varu vody má číslo nula a teplota tání ledu 100 stupňů. Stupnici rozdělil na 100 dílů. Kdo později tyto hodnoty obrátil tak, jak je známe a používáme dnes, nebylo s jistotou zjištěno. Celsiovo jméno se stalo věčným v roce 1948, kdy konference o váhách a mírách rozhodla, že do té doby uváděné stupně setinkové (degrees centigrate) budou nahrazeny stupni Celsiovými (degrees celsius).

Start sondy Mariner 4 (USA), 14.7.1965 průlet kolem Marsu, první průzkum Marsu (22 snímků).

Narodil se Ernst Florens Friedrich Chladni, německý fyzik slovenského původu. Jako první poukázal na kosmický původ meteoritů (1794). Sestavil první sbírku a klasifikaci meteoritů.

Start bezpilotní kosmické lodi Zond 2 (SSSR), 6.8.1965 průlet kolem Marsu, zkušební kosmická loď.