Zemřel Tadeáš Hájek z Hájku, český vědec, polyhistor a humanista, astronom, přírodovědec, matematik, geodet, botanik, profesor na univerzitě, překladatel, lékař Maxmiliána II. a Rudolfa II. Jako astronom pozoroval a popsal supernovu z roku 1572, zjistil, že komety jsou dále než Měsíc, zabýval se paralaxou, navrhl zjišťovat polohy hvězd pozorováním jejich průchodů meridiánem, provedl triangulaci okolí Prahy. Zasloužil se o pozvání Tychona Brahe a Johannese Keplera do Čech. Je po něm pojmenován kráter o průměru 76 km na přivrácené polokouli Měsíce.

Zemřel František Xaver Zach, slovenský astronom. Zabýval se aberací a nutací hvězd a studiem pohybu SLunce. Byl vynikajícím odborníkem na astronomickou optiku. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Start sondy Luna 18 (SSSR), 6.9.1971 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 11.9.1971 tvrdé přistání na Měsíci - neúspěšný pokus o získání vzorků horniny.

Start sondy Voyager 1 (USA), 5.3.1979 průlet kolem Jupiteru (gravitační manévr pro let k Saturnu), 13.11.1980 průlet kolem Saturnu.

Narodil se Edward V. Appleton, britský astronom, nositel Nobelovy ceny za důkaz existence elektricky nabité vrstvy horní atmosféry, ionosféry (způsobeno působením Slunce a kosmického záření).

Start sondy Surveyor 5 (USA), 11.9.1967 měkké přistání na povrchu Měsíce, první chemický rozbor povrchu Měsíce.

Start sondy Viking 2 (USA), 7.8.1976 navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu, 3.9.1976 přistání přistávacího modulu na povrchu Marsu. Orbitální část ukončila činnost 24.7.1980, přistávací modul 29.3.1980.

Start sondy Veněra 11 (SSSR), 25.12.1978 přistání přistávacího pouzdra na povrchu Venuše, 25.12.1978 průlet orbitální části okolo Venuše - průzkum atmosféry Venuše.

Start sondy Luna 2 (SSSR), 13.9.1959 první tvrdý dopad sondy na povrch Měsíce.

Start kosmické lodi Gemini 11 (USA), posádka - Charles Conrad Jr., Richard Francis Gordon Jr.

Start sondy Luna 16 (SSSR), 17.9.1970 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 20.9.1970 měkké přistání na povrchu, dopravení automatické pojízdné laboratoře na povrch Měsíce - první automatický odběr vzorků (108 g).

Zemřel Giovanni Domenico Cassini, francouzský astronom italského původu. Pozoroval tělesa sluneční soustavy, objevil 4 Saturnovy měsíce (r. 1671 Iapetus, r. 1672 Rhea, r. 1684 Tethys a Dione), mezeru v prstencích Saturnu (byla po něm pojmenována). Jako první úspěšně změřil sluneční paralaxu na základě pozorování Marsu a jako první zaznamenával pozorování zvířetníkového světla. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a jeho jméno nese sonda Cassini, která je v současnosti na cestě k Saturnu.

Start bezpilotní kosmické lodi Zond 5 (SSSR), první bezpilotní návrat po obletu Měsíce.

Start sondy Veněra 12 (SSSR), 21.12.1978 přistání přistávacího pouzdra na povrchu Venuše, 21.12.1978 průlet orbitální části okolo Venuše - průzkum atmosféry Venuše.

Zemřel Alexander Alexandrovič Fridman (též Friedmann), ruský matematik. Navrhl alternativní vývoj Einsteinovy obecné teorie relativity. Einstein se původně domníval, že se vesmír nemění, ale Fridman nalezl jiné řešení jeho rovnic - pole, které ukazuje, že se hustota a poloměr vesmíru mohou měnit v čase; jinými slovy, že se vesmír nepřetržitě rozpíná nebo smršťuje. Fridmanův dědeček pocházel z Moravy.

Narodil se John Goodricke, britský astronom-amatér, zakladatel studia proměnných hvězd. Zabýval se především studiem proměnných hvězd pozorovatelných pouhým okem. Sledoval Algol a roku 1782 odhalil jeho 2,87denní periodu, předpokládaje přitom, že kolísání jeho jasnosti způsobuje pravidelné zakrývání hvězdy temnějším tělesem, které kolem ní obíhá. Roku 1784 objevil proměnnost beta Lyrae a delta Cephei (hlavní představitelky třídy cefeid) a určil jejich periody. Zemřel v 21 letech při pozorování delty Cephei na zápal plic.

Zemřel Johann Albrecht Euler, ruský astronom a matematik švýcarského původu. Zabýval se Měsícem, kometami a stanovil jejich pohyby.

Narodil se Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, ruský raketový průkopník. K. E. Ciolkovskij se již v roce 1883 začal zabývat teoretickými základy a otázkou letu do vesmíru. V roce 1903 vydal v petrohradském časopise svoji první práci (Issledovanije mirovych prostranstv reaktivnymi priborami - Výzkum světových prostorů reaktivními přístroji). V této práci se již objevuje návrh rakety a kapalného pohonu pro let do vesmíru. V letech 1911 - 1912 vydává na pokračování další práci, ve které naráží na problematiku přetížení, které vzniká při startu rakety, nebo při jejím prudkém brždění a na problém aerodynamického ohřevu při návratu tělesa do atmosféry. Později vydává Ciolkovskij další práce. V roce 1914 knižně souhrnnou studii o raketách, v roce 1920 knihu Za hranicemi Země, v roce 1929 knihu Kosmické raketové vlaky ve které již rozebírá princip vícestupňových raket.

Zemřel František Nušl, spoluzakladatel a dlouholetý předseda České astronomické společnosti. Tento významný český matematik byl profesorem na České vysoké škole technické. Jako astronom se stal také v letech 1924 - 1938 ředitelem hvězdárny v Praze. Byl také konstruktérem astronomického přístroje na určování zeměpisných souřadnic. V období od 19.4.1922 do 22.4.1948 byl předsedou ČAS. František Nušl zemřel 17.9.1951. Na jeho počest obnovila Česká astronomická společnost udělování Nušlovy ceny. Nušlova cena byla udělována v letech 1938 - 1949. Pak bylo její udělování na dlouhá léta zastaveno a znovu obnoveno až rozhodnutím Výkonným výboru ČAS v roce 1999. Cena je udělována jedenkrát za rok významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a v příbuzných vědách.

Narodil se Jean Bernard (někdy Bertrand) Léon Foucault, francouzský fyzik. Zabýval se určením rychlosti světla, společně s Armandem Fizeau pořídili první čistý snímek Slunce. Foucault také zdokonaloval různé astronomické přístroje, v roce vynalezl gyroskop. V roce 1851 provedl experiment, který dodnes známe jako Foucaultovo kyvadlo - zavěsil těžké závaží na dlouhý drát tenký drát a zjistil, že zachovává rovinu svého kyvu bez ohledu na další rušivé projevy, jako např. zemskou rotaci. Pro pozorovatele na Zemi bude volně zavěšené kyvadlo kmitat v neměnné rovině a Země se vůči ní bude otáčet. Foucaultovo kyvadlo se jako jednoduchá a nenáročná demonstrace rotace Země používá dodnes.

Narodil se Subrahmanyan Chandrasekhar, indický astrofyzik působící od roku 1936 v USA. Rozpracoval teorii stavby a vývoje hvězd. Z jeho prací vyplývá, že hvězda mající hmotnost vyšší než 1,44 hmotnosti Slunce, v závěrečném stadiu svého vývoje nekončí jako bílý trpaslík, ale v závislosti na své hmotnosti se stane buď neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Limitní hmotnost pro tyto děje (1,44 hmotnosti Slunce) se nazývá Chandrasekharova mez. Chandrasekhar se zabýval také dalšími otázkami hvězdného nitra, stelární dynamikou, obecnou teorií relativity či problémy přenosu záření v atmosférách hvězd. Roku 1983 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku právě za výzkumy v oblasti vývoje hvězd.

Zemřel Konstantin Eduardovič Ciolkovskij.

Start sondy Surveyor 2 (USA), neúspěšný pokus o přistání na Měsíci.

Zemřel Olaf Christensen Römer (také Ole Roemer), dánský astronom, matematik a výrobce vědeckých přístrojů. Jako první poskytl spolehlivou metodu určení rychlosti světla. Römer prováděl mnoho pozorování Jupiteru a zákrytů jeho měsíců. Zjistil přitom, že čas mezi zatměními záleží na vzdálenosti Země od Jupiteru. Z toho vyvodil, že je tento jev způsoben delší trasou, kterou musí světlo urazit k Zemi. Jím naměřená hodnota rychlosti světla byla 225 tisíc km/s (dnes víme, že je to 300 tisíc km/s).

Johann Galle ohlásil objevení planety Neptun.

Zemřel Urbain-Jean-Joseph Leverrier (též Le Verrier), francouzský astronom. Na základě odchylek v dráze Uranu vypočítal polohu planety Neptun. Leverrier se také zabýval zpřesňováním určení dráhových elementů jednotlivých planet, které dokončil jen několik týdnů před svou smrtí. Přesně určil hmotnosti jednotlivých planet, jejich vzdálenosti a zpřesnil údaj o rychlosti světla, který brzy laboratorně ověřil Léon Foucault. Leverrier rovněž založil Mezinárodní síť pro předpovídání počasí a byl členem francouzské senátu.

Narodil se Olaf Christensen Römer (také Ole Roemer), dánský astronom, matematik a výrobce vědeckých přístrojů. Jako první poskytl spolehlivou metodu určení rychlosti světla. Römer prováděl mnoho pozorování Jupiteru a zákrytů jeho měsíců. Zjistil přitom, že čas mezi zatměními záleží na vzdálenosti Země od Jupiteru. Z toho vyvodil, že je tento jev způsoben delší trasou, kterou musí světlo urazit k Zemi. Jím naměřená hodnota rychlosti světla byla 225 tisíc km/s (dnes víme, že je to 300 tisíc km/s).

Start sondy Mars Observer (USA), 22.8.1993 tři dny před navedením na oběžnou dráhu kolem Marsu bylo se sondou ztraceno spojení.

Zemřel Edwin Hubble, americký astronom. Jeho práce položila základy moderní kosmologii. Na observatoři Mount Wilson pomoci 2,5 metrového dalekohledu objevil cefeidy ve Velké galaxii v Andromedě (M31). Použitím vztahu perioda - svítivost odvodil jejich vzdálenost, a tedy i vzdálenost celé galaxie. Vyslovil domněnku, že galaxie M31 a také ostatní spirální galaxie jsou podobné té naší. E. Hubble zavedl systém třídění galaxií, známý nyní jako Hubblova klasifikace. Objevil také vzdalování galaxií, z čehož usoudil, že se vesmír rozpíná. odvodil vztah, dnes známý jako Hubblův zákon, který popisuje vztah mezi rychlostí vzdalování galaxií a jejich vzdáleností.

Start sondy Luna 19 (SSSR), 3.10.1971 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, dlouhodobý průzkum z oběžné dráhy.

Start nosné rakety Proton s orbitální stanicí Saljut 6 (SSSR). Stanice pracovala na oběžné dráze 1763 dní. Oproti předchozím stanicím byl Saljut 6 zcela překonstruován a byl vybaven dvěma spojovacími uzly. To umožnilo vyslat ke stanici kromě základní posádky i "návštěvní" a průběžně doplňovat zásoby nákladními loděmi Progress.Celkem se ke stanici připojilo 31 lodí. Dosažená životnost stanice několikanásobně přesáhla plánovanou. Na stanici Saljut 6 pobývala také první mezinárodní posádka Alexej Alexandrovič Gubarev a Vladimír Remek (dopravila je kosmická loď Sojuz 28).