Start sondy Lunar Orbiter 5 (USA), 5.8.1967 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Narodil se Ludvík Očenášek, český průkopník raketové techniky. Zabýval se stavbou a vývojem menších raket. Svoji snahu dovedl k funkčním raketám. 2.3.1930 se mu podařilo na okraji Prahy vypustit celkem 8 malých raket do výšky 2000 m. Jeho rakety měly poměrně veliké stabilizátory a větší průměr hlavice než trupu.

Zemřel Grigorij Abramovič Šajn, ruský astronom, Zabýval se hvězdnou spektroskopií a fyzikou plynných mlhovin, spolu s O. Struvem objevil rotaci hvězd (1930).

Narodil se Neil Alden Armstrong, americký astronaut. Velitel posádky Apolla 11. 20.7.1969 přistál na Měsíci a jako první člověk vystoupil na měsíční povrch.

Start sondy Mars 6 (SSSR) 12.3.1974 průlet kolem Marsu, 12.3.1974 přistání přistávacího pouzdra na Marsu - těsně před přistáním přestalo pouzdro vysílat.

Start kosmické lodi Vostok 2 (SSSR), posádka - German Stěpanovič Titov.

Start družice Explorer 6 (USA), studium magnetosféry a snímkování Země, pořízeny první snímky Země z vesmíru.

Start bezpilotní kosmické lodi Zond 7 (SSSR), návrat lodi po obletu Měsíce.

Zanikla orbitální stanice Saljut 5 navedením do hustých vrstev atmosféry.

Start Pioneer Venus 2 (USA), 10.12.1978 přistání na povrchu Venuše, sonda nesla 4 pouzdra pro výzkum atmosféry.

Start sondy Mars 7 (SSSR) 9.3.1974 průlet kolem Marsu, přistávací pouzdro se oddělilo od sondy asi o 4 hodiny dříve, než bylo plánováno, a z tohoto důvodu se přistání nezdařilo.

Start sondy Luna 24 (SSSR), 14.8.1976 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 18.8.1976 měkké přistání na Měsíci - třetí automatický odběr vzorků z Měsíce (170 g).

Zemřel Robert Hutching Goddard, americký fyzik a raketový průkopník. V roce 1926 sestrojil a vypustil první raketu na tekuté palivo. Jeho jméno nese Goddard Space Flight Center, hlavní vědecká laboratoř NASA.

Zemřel Ludvík Očenášek, český průkopník raketové techniky.

Start sondy Lunar Orbiter 1 (USA), 14.8.1966 navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 29.10.1966 tvrdé přistání na Měsíci.

Start kosmické lodi Vostok 3 (SSSR), posádka - Andrijan Grigorjevič Nikolajev.

Narodil se Otto Struve (pravnuk Friedricha Georga Wilhelma von Struve). Narodil se v Rusku, roku 1921 emigroval do USA. Roku 1938 odhalil přítomnost vodíku v mezihvězdném prostoru pozorováním spekter vzdálených hvězd. Spektroskopii také využil k výzkumu rotace hvězd a dvojhvězd. Proslavil se nalezením oblaků vápníku v galaktické rovině. V letech 1952-1955 byl předsedou Mezinárodní astronomické unie.

Start kosmické lodi Vostok 4 (SSSR), posádka - Pavel Romanovič Popovič.

objevil David Fabricius první známou proměnnou hvězdu - Mira ze souhvězdí Velryby (Omicron Ceti).

Neúspěšný start sodny Pioneer 0 (USA), plánován výzkum Měsíce.

Start sondy Pioneer 7 (USA), výzkum prostoru mezi Zemí a Marsem.

Start sondy Veněra 7 (SSSR), 15.12.1970 přistání na povrchu Venuše, první měření z povrchu Venuše.

Narodil se John Flamsteed, první ředitel královské Greenwichské observatoře a první královský astronom. Vynalezl metodu měření průchodu hvězdy místním poledníkem ke zjištění přesné rektascenze a použil ji pro 40 vybraných hvězd. Sestavil nový přesný katalog 3000 hvězd - přesnost polohy hvězd v tomto katalogu byla 15krát lepší než v předchozích katalozích. Tento katalog byl vydán až v roce 1725 po smrti Flamsteeda a to pod názvem "Historia Coelestis Britannica". V katalogu je zavedeno označení hvězd čísly. Některé hvězdy jako např. 61 Cygni jsou stále známé pod označením Flamsteedovými čísly. Tato čísla ale nezavedl sám Flamsteed, čísla hvězdám přidělil až po jeho smrti Joseph Jerome le Français de Lalande ve francouzské vydání katalogu v roce 1783.

Narodil se Leonid Alexejevič Kulik, estonským mineralog a astronom. Zabýval se výzkumem meteoritů. Vedl expedici na místo tunguzské katastrofy.

Zemřel George Gamow, americký fyzik ruského původu, známý svými teoriemi vysvětlujícími, proč svítí hvězdy. Po svém útěku na Západ v roce 1933 pracoval na vývoji atomové bomby použité ve druhé světové válce. V roce 1948 spolu s Ralphem Alpherem a Hansem Bethem publikoval svou nejznámější práci, v níž popsali teorii, podle které se raný vesmír skládal pouze z velmi horkých neutronů a z produktů jejich rozpadu, které jsou chladnější formou jader, a tím se vysvětluje vznik prvků (např. helia) v počátečních horkých fázích vesmíru. Tato teorie se stala jedním ze základních kamenů teorie velkého třesku. Gamow též naznačil, že veškerá hmota ve vesmíru stále rotuje.

Start sondy Viking 1 (USA), 20.6.1976 navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu, 20.7.1976 přistání přistávacího modulu na povrchu Marsu. Orbitální část ukončila činnost 7.8.1980, přistávací modul 20.5.1983.

Start sondy Voyager 2 (USA), 9.7.1979 průlet kolem Jupiteru (gravitační manévr pro let k Saturnu, Uranu a Neptunu), 26.8.1981 průlet kolem Saturnu, 24.1.1986 průlet kolem Uranu, 25.8.1989 průlet kolem Neptunu.

Zemřel sir Fred Hoyle, britský matematik a astronom, který značně přispěl ke kosmologii a k našemu chápání syntézy chemických prvků ve hvězdách. Spolu s Hermanem Bondim a Thomasem Goldem vytvořil kosmologickou teorii stacionárního vesmíru. Podle této teorie se střední vlastnosti vesmíru nikdy nemění s časem. Stále musí vznikat nová hmota, aby se při rozpínání vesmíru udržela konstantní hustota. F. Hoyle je autorem pojmu "big beng" (v češtině překládáme jako "velký třesk"). Použil ho poprvé v rozhlasové přednášce pro BBC a šlo jednoznačně o opovržlivé označení myšlenky jiného astrofyzika - George Gamowa. Ironií osudu o 15 let později teorie stacionárního vesmíru vyklidila pozice, zatímco se prosadila Gamowova myšlenka a to pod posměvačným názvem, který ji přisoudil Fred Hoyle. Fred Hoyle je rovněž autorem některých populárních science fiction a napsal i libreto k opeře.

Start kosmické lodi Gemini 5 (USA), posádka - Leroy Gordon Cooper Jr., Charles Conrad Jr.

Zemřel Subrahmanyan Chandrasekhar, indický astrofyzik působící od roku 1936 v USA. Rozpracoval teorii stavby a vývoje hvězd. Z jeho prací vyplývá, že hvězda mající hmotnost vyšší než 1,44 hmotnosti Slunce, v závěrečném stadiu svého vývoje nekončí jako bílý trpaslík, ale v závislosti na své hmotnosti se stane buď neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Limitní hmotnost pro tyto děje (1,44 hmotnosti Slunce) se nazývá Chandrasekharova mez. Chandrasekhar se zabýval také dalšími otázkami hvězdného nitra, stelární dynamikou, obecnou teorií relativity či problémy přenosu záření v atmosférách hvězd. Roku 1983 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku právě za výzkumy v oblasti vývoje hvězd.

Start sondy Ranger 1 (USA), zkouška sondy pro let k Měsíci.

Start sondy Luna 11 (SSSR), 27.8.1966 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce - druhá umělá družice Měsíce.

Zemřel sir William Friedrich Wilhelm Herschel, britský astronom německého původu. Po dědečkovi byl moravského původu. Roku 1781 objevil planetu Uran, roku 1787 Neptunovy měsíce Titania a Oberon a roku 1789 Saturnovy měsíce Mimas a Enceladus. Zjistil, že většina mlhovin je hvězdnými systémy a sestavil teorii hvězdného vývoje. Předpokládal také, že Mléčná dráha je systém mnoha hvězd. Objevil, že dvojhvězdy nejsou jen náhodně pozorovanou dvojicí hvězd s malou úhlovou vzdáleností, ale že jde o opravdové gravitačně svázané systémy. Odhalil také vlastní pohyb Slunce a určil směr jeho pohybu k souhvězdí Herkula.

Start sondy Mariner 2 (USA), 14.12.1962 proletěl okolo Venuše.

Start STS-41D - první let raketoplánu Discovery.

Zemřel Fred Lawrence Whipple (nar. 5.11.1906), nestor světové kometární astronomie 20. století a průkopník kosmického věku, prof. Harvard University, ředitel Smithsonian Astrophysical Observatory (1955-73), zakladatel Mt. Hopkins Obs. v Arizoně a jeden z konstruktérů segmentového zrcadlového dalekoledu. Objevil nebo se podílel na objevu 6 komet, proslavil se teorií o kometárních jádrech jako "špinavých sněhových koulích" (1950). Byl vědecky aktivní až do svých 89 let.

Narodil se sir Alfred Charles Bernard Lovell, britský radioastronom, který založil observatoř Jodrell Bank. V letech 1951-1981 byl jejím ředitelem. V Jodrell Banku byl roku 1957 jako první na světě uveden do provozu velký plně směrovatelný teleskop Mark I o průměru 76,2 metrů, který dnes nese Lovellovo jméno.