|
4.7.1054
|
Vzplanula v souhvězdí Býka supernova. Tento výbuch zaznamenali čínští astronomové. Ve svých záznamech popisovali "hvězdu host", záznamy dále uvádějí, že byla vidět i ve dne a to po dobu 23 dní. Z noční oblohy se začala pomalu vytrácet 653 dní po prvním objevení. Evropané se o této nevypočitatelné hvězdě dozvěděli teprve v polovině 19. století a to jen právě díky těmto starým čínským záznamům. Teprve o mnoho let později byla objeveno, že pozůstatkem po výbuchu této supernovy je Krabí mlhovina (M1).
|
|
7.7.1895
|
Zemřel Gustav F.V. Spöhrer, německý astronom. zabýval se sluneční fyzikou. Určil periody rotace pro různé šířky na Slunci a polohu slunečního rovníku.
|
|
7.7.1988
|
Start sondy Phobos 1 (SSSR).
|
|
8.7.1695
|
Zemřel Christiaan Huygens, nizozemský astronom, fyzik a matematik. Roku 1655 správně vysvětlil prstenec planety Saturn a objevil jeho největší měsíc Titan. Sestrojil první kyvadlové hodiny a zabýval se také optikou.
|
|
10.7.1832
|
Narodil se Alvan Graham Clark, americký astronom a konstruktér optických přístrojů. Roku 1862 objevil Síria B (průvodce hvězdy Sírius).
|
|
10.7.1910
|
Zemřel Johann Galle, německý astronom. Podle teoretických výpočtů U. Leverriera objevil roku 1846 planetu Neptun.
|
|
11.7.1732
|
Narodil se Joseph Jérôme de Lalande, francouzský astronom. Zabýval se poziční astronomií, autor známých knih a učebnic o astronomii. První výrazná osobnost, která se věnovala studiu dějin astronomie.
|
|
11.7.1979
|
Zanikla stanice Skylab 1 nad Indickým oceánem a západní Austrálií.
|
|
12.7.1682
|
Zemřel Jean Picard, francouzský astronom. Jako první vyslovil myšlenku, že Země nemá přesný tvar koule. Jeho výsledky o rozměrech Země použil Newton na potvrzení svého gravitačního zákona. Picard jako jeden z prvních vytvářel mapy na základě vědeckých metod, zabýval se také hydraulikou - např. přišel na to, jak napájet fontány ve Versailles. Po J. Picardovi je pojmenován kráter na Měsíci.
|
|
12.7.1976
|
Zemřel Josef Klepešta, spoluzakladatel České astronomické společnosti. Známý je ale nejen jako zakladatel ČAS, ale především jako astronom zabývající se selenografií. J. Klepešta vydal pomůcku podobnou otáčivé mapě oblohy, spolu s K. Novákem vydal Malý atlas severní oblohy a také mapy Měsíce. Zabýval se i kresbou planet podle fotografií. Jsou známy i jeho kresby planety Jupiter podle fotografií pořízených dalekohledy. V roce 1952 vydal mapu Měsíce, jejímž základem byla mapa vydaná Mezinárodní astronomickou unií, která původní mapu podstatným způsobem doplňovala.
|
|
12.7.1988
|
Start sondy Phobos 2 (SSSR), 29.1.1989 navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu.
|
|
13.7.1762
|
Zemřel James Bradley, britský astronom. Objevil aberaci (1727) a opatřil tak první přímý důkaz toho, že se Země pohybuje kolem Slunce, jak tvrdil Koperník. Objevil také nutaci (1748) a odvodil praktický vztah pro závislost úhlu rekfrakce na zenitové vzdálenosti astronomického objektu a na teplotě a tlaku atmosféry. Během 12 let vykonal na 60 tisíc měření přesných poloh hvězd, které donedávna sloužily jako základ pro studium hvězdného pohybu.
|
|
13.7.1969
|
Start sondy Luna 15 (SSSR), 17.7.1969 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 21.7.1969 tvrdé přistání na Měsíci, neúspěšný pokus o získání vzorků horniny.
|
|
14.7.1967
|
Start sondy Surveyor 4 (USA), neúspěšný pokus o přistání na Měsíci - přerušeno spojení.
|
|
15.7.1943
|
Narodila se Jocelyn Bell-Burnell[ová], anglická astronomka, objevitelka pulsaru.
|
|
16.7.1969
|
Start kosmické lodi Apollo 11 (USA), přistání prvních lidí na Měsíci, návrat zpět na Zemi 24.7.1969 (délka letu 8d 03h 18m), odebráno 21,7 kg vzorků měsíční horniny, posádka - Neil Alden Armstrong, Edwin Eugene Aldrin, Michael Collins.
|
|
18.7.1921
|
Narodil se John Glenn, první kosmonaut USA, který letěl na oběžné dráze kolem Země. V roce 1998 se zúčastnil výpravy raketoplánu a stal se tak také nejstarším kosmonautem na světě (tehdy mu bylo 77 let).
|
|
18.7.1942
|
Zemřel Nikolaj Ponomarjov, ruský astronom a první konstruktér astronomických přístrojů v Rusku (první reflektor, koronograf, celostat).
|
|
18.7.1965
|
Start bezpilotní kosmické lodi Zond 3 (SSSR), 19.7.1965 průlet kolem Měsíce - snímkování.
|
|
18.7.1966
|
Start kosmické lodi Gemini 10 (USA), posádka - John Watts Young, Michael Collins.
|
|
19.7.1846
|
Narodil se Edward Pickering, americký fyzik a astronom.
|
|
19.7.1967
|
Start sondy Explorer 35 (USA), 22.7.1967 navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
|
|
20.7.1969
|
Přistál měsíční modul Eagle Eagle z kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci (Moře klidu), na měsíční povrch vystoupili první lidé - Neil Alden Armstrong a Edwin Eugene Aldrin.
|
|
21.7.1620
|
Narodil se Jean Picard francouzský astronom. Jako první vyslovil myšlenku, že Země nemá přesný tvar koule. Jeho výsledky o rozměrech Země použil Newton na potvrzení svého gravitačního zákona. Picard jako jeden z prvních vytvářel mapy na základě vědeckých metod, zabýval se také hydraulikou - např. přišel na to, jak napájet fontány ve Versailles. Po J. Picardovi je pojmenován kráter na Měsíci.
|
|
21.7.1880
|
Narodil se Milan Rastislav Štefánik, slovenský astronom, generál francouzské armády, letec, diplomat, spoluzakladatel československého státu, ministr vojenství v první vládě ČSR. Vystudoval v Praze astronomii, pak působil na pařížské hvězdárně, účastnil se expedic za pozorováním zatmění Slunce, vybudoval hvězdárnu na Tahiti, studoval sluneční korónu, navrhl nové uspořádání spektroheliografu. Za své vědecké a diplomatické úspěchy byl Štefánik v roce 1914 vyznamenán francouzským Řádem rytíře Čestné legie. Zahynul při leteckém neštěstí při návratu do vlasti 4. 5. 1919. Na jeho počest byla pojmenována Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně.
|
|
21.7.1961
|
Start kosmické lodi Mercury 4 alias Liberty Bell 7 (USA), let po balistické dráze, posádka - Virgil Ivan Grissom.
|
|
21.7.1973
|
Start sondy Mars 4 (SSSR)), 10.2.1974 průlet okolo Marsu (selhání brzdícího raketového motoru pro navedení na oběžnou dráhu).
|
|
22.7.1784
|
Narodil se Friedrich Wilhelm Bessel, německý astronom a matematik. Autor díla "Fundamenta Astronomiea" popisujícího techniky používané k přesnému určení poloh hvězd, doplněné o přesné polohy asi 4 tisíc hvězd. Na základě dlouhodobého pozorování hvězdy 61 Cygni určil její vzdálenost. Kolem roku 1834 zahájil sérii pozorování malých nepravidelností v pohybu Síria a došel k závěru, že tato hvězda má neviditelného průvodce (toho v roce 1862 skutečně nalezl Alvan Clark). Bessel jako první změřil heliometrem zdánlivý průměr Slunce. Při studiu problému tří těles vytvořil řadu matematických funkcí (Besselovy funkce), které tvoří v současné době základ matematické fyziky.
|
|
22.7.1962
|
Neúspěšný start sondy Mariner 1 (USA), let k Venuši.
|
|
25.7.1973
|
Start sondy Mars 5 (SSSR), 12.2.1974 navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu.
|
|
26.7.1971
|
Start kosmické lodi Apollo 15 (USA), čtvrté přistání lidí na Měsíci, návrat zpět na Zemi 7.8.1971 (délka letu 12d 07h 12m), nasbíráno 76,8 kg vzorků měsíční horniny), posádka - David Randolph Scott, James Benson Irwin, Alfred Merrill Worden.
|
|
27.7.1801
|
Narodil se sir George Biddell Airy, britský astronom a fyzik, nositel titulu královský astronom. Zreorganizoval Greenwichskou observatoř a doplnil ji novými přístroji, např. pasážníkem na určování přesného okamžiku přechodu hvězd přes nultý poledník. Vinou svého váhání při rozběhu programu pro vyhledání planety Neptun na základě výpočtů Adamse přenechal prvenství objevu Gallovi a Leverrierovi. Studiem Měsíce a Venuše přispěl ke zpřesnění znalosti jejich dráhy.
|
|
27.7.1872
|
Narodil se Heber Doust Curtis, americký astronom. Zabýval se fyzikou hvězd a mlhovin. Roku 1904 objevil, že hvězda Kastor A (v souhvězdí Blíženců) je spektrální dvojhvězdou.
|
|
28.7.1964
|
Start sondy Ranger 7 (USA), 31.7.1964 tvrdé přistání na Měsíci, první detailní snímky povrchu Měsíce (4316 snímků).
|
|
29.7.1982
|
Zanikla orbitální stanice Saljut 6 navedením do hustých vrstev atmosféry.
|
|
30.7.1971
|
Přistál měsíční modul Falcon z kosmické lodi Apollo 15 na Měsíci (u brázdy Hadley), k výbavě patřil lehký elektromobil, posádka - David Randolph Scott, James Benson Irwin.
|