Narodil se František Xaver Zach, slovenský astronom. Zabýval se aberací a nutací hvězd a studiem pohybu Slunce. Byl vynikajícím odborníkem na astronomickou optiku. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Start sondy Veněra 15 (SSSR), 10.10.1983 navedení na oběžnou dráhu kolem Venuše - radarové mapování povrchu Venuše, lepší rozlišení než u sondy Pioneer Venus 1.

Start kosmické lodi Gemini 4 (USA), posádka - James Alton McDivitt, Edward Higgins White.

Start kosmické lodi Gemini 9 (USA), posádka - Thomas Patten Stafford, Eugene Andrew Cernan.

Narodil se Josef Klepešta, spoluzakladatel České astronomické společnosti. Známý je ale nejen jako zakladatel ČAS, ale především jako astronom zabývající se selenografií. J. Klepešta vydal pomůcku podobnou otáčivé mapě oblohy, spolu s K. Novákem vydal Malý atlas severní oblohy a také mapy Měsíce. Zabýval se i kresbou planet podle fotografií. Jsou známy i jeho kresby planety Jupiter podle fotografií pořízených dalekohledy. V roce 1952 vydal mapu Měsíce, jejímž základem byla mapa vydaná Mezinárodní astronomickou unií, která původní mapu podstatným způsobem doplňovala.

Narodil se John Couch Adam, britský astronom a matematik, který se zabýval nebeskou mechanikou. Nezávisle na francouzském astronomovi Leverrierovi výpočtem určil existenci neznámé planety za Uranem, která po svém objevu byla pojmenována Neptun.

Start sondy Veněra 16 (SSSR), 14.10.1983 navedení na oběžnou dráhu kolem Venuše - radarové mapování povrchu Venuše, lepší rozlišení než u sondy Pioneer Venus 1.

Narodil se Giovanni Domenico Cassini, francouzský astronom italského původu. Pozoroval tělesa sluneční soustavy, objevil 4 Saturnovy měsíce (r. 1671 Iapetus, r. 1672 Rhea, r. 1684 Tethys a Dione), mezeru v prstencích Saturnu (byla po něm pojmenována). Jako první úspěšně změřil sluneční paralaxu na základě pozorování Marsu a jako první zaznamenával pozorování zvířetníkového světla. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci a jeho jméno nese sonda Cassini, která je v současnosti na cestě k Saturnu.

Start sondy Luna 6 (SSSR), neúspěšný pokus o měkké přistání na Měsíci.

Start sondy Veněra 9 (SSSR), 22.10.1975 přistání přistávacího modulu na povrchu Venuše - první snímky z povrchu Venuše, 22.10.1975 navedena na oběžnou dráhu kolem Venuše orbitální část - první umělá družice Venuše.

Narodil se Johann Gottfried Galle, německý astronom. Podle teoretických výpočtů U. Leverriera objevil roku 1846 planetu Neptun.

Narodil se Antonín Bečvář, československý astronom. Byl zakladatelem a zároveň prvním ředitelem astronomické observatoře na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Jeho pozorovací činnost byla velmi rozmanitá. Zabýval se pozorováním nejenom hvězdné oblohy, ale i komet a meteorů. Podařilo se mu sestavit atlasy a mapy hvězdné oblohy Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950,0 a Atlas Eclipticalis, které byly světově uznávané a ve své době nejmodernější svého druhu ve světovém měřítku. Velmi významná jsou i Bečvářova systematická a dlouhodobá pozorování Slunce, respektive sluneční fotosféry. Antonín Bečvář zemřel v roce 1965.

Start sondy Explorer 49 (USA), 15.6.1973 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Start sondy Veněra 4 (SSSR), 18.10.1967 tvrdý dopad na Venuši, první přímý průzkum atmosféry Venuše.

Narodil se Jan Marek Marci z Kronlandu, český astronom a první český fyzik. Zabýval se optickými experimenty, popsal rozklad světla na jednotlivé barevné složky spektra. Roku 1970 byl po něm pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce.

Narodil se James Maxwell, slavný skotský fyzik.

Start kosmické lodi Vostok 5 (SSSR), posádka - - Valerij Fjodorovič Bykovskij.

Start sondy Mariner 5 5 (USA), 19.10.1967 průlet okolo Venuše.

Start sondy Veněra 10 (SSSR), 25.10.1975 přistání přistávacího modulu na povrchu Venuše, 25.10.1975 navedena na oběžnou dráhu kolem Venuše orbitální část.

narodil se Alexandr Alexandrovič Fridman (též Friedmann), ruský matematik. Navrhl alternativní vývoj Einsteinovy obecné teorie relativity. Einstein se původně domníval, že se vesmír nemění, ale Fridman nalezl jiné řešení jeho rovnic - pole, které ukazuje, že se hustota a poloměr vesmíru mohou měnit v čase; jinými slovy, že se vesmír nepřetržitě rozpíná nebo smršťuje. Fridmanův dědeček pocházel z Moravy.

Start kosmické lodi Vostok 6 (SSSR), posádka - Valentina Vladimírovna Těreškovová, let první ženy do vesmíru.

Zemřel Werner von Braun, německý později americký raketový inženýr. Po druhé světové válce se stal vedoucí vědeckou osobností americké kosmické techniky v NASA. Konstruktér rakety Saturn.

Narodil se William Lassell, britský astronom, konstruktér zrcadlových dalekohledů. Roku 1846 objevil Neptunův měsíc Triton, roku 1848 spolu s W. Bondem Saturnův měsíc Hyperion, roku 1851 Uranovy měsíce Ariel a Umbriel.

Start raketoplánu Challenger (STS-7), let první americké astronautky do vesmíru (Sally Ride[ová]).

Start nosné rakety Proton s orbitální stanicí Saljut 5 (SSSR). Stanice pracovala na oběžné dráze 412 dní. Během této doby pobývaly na stanici posádky Boris Valentinovič Volynov a Vitalij Michajlovič Žolobov (dopravila je kosmická loď Sojuz 21), Viktor Vasiljevič Gorbatko a Jurij Nikolajevič Glazkov (dopravila je kosmická loď Sojuz 24). S orbitální stanicí se pokusila spojit také dopravní kosmická loď Sojuz 23, kvůli technickým problémům se tak ale nestalo. Po skončení práce obou posádek se 26.2.1977 od stanice oddělilo přistávací pouzdro se získanými materiály a s výsledky experimentů, a přistálo v plánované oblasti SSSR.

Zemřel ve Wilmslow ve Velké Británii Zdeněk Kopal, český astronom, profesor astronomie a její popularizátor. Od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu "Apollo". Autor populárních astronomických knih.

Narodil se sir Fred Hoyle, britský matematik a astronom, který značně přispěl ke kosmologii a k našemu chápání syntézy chemických prvků ve hvězdách. Spolu s Hermanem Bondim a Thomasem Goldem vytvořil kosmologickou teorii stacionárního vesmíru. Podle této teorie se střední vlastnosti vesmíru nikdy nemění s časem. Stále musí vznikat nová hmota, aby se při rozpínání vesmíru udržela konstantní hustota. F. Hoyle je autorem pojmu "big beng" (v češtině překládáme jako "velký třesk"). Použil ho poprvé v rozhlasové přednášce pro BBC a šlo jednoznačně o opovržlivé označení myšlenky jiného astrofyzika - George Gamowa. Ironií osudu o 15 let později teorie stacionárního vesmíru vyklidila pozice, zatímco se prosadila Gamowova myšlenka a to pod posměvačným názvem, který ji přisoudil Fred Hoyle. Fred Hoyle je rovněž autorem některých populárních science fiction a napsal i libreto k opeře.

Start nosné rakety Proton s první orbitální stanicí Saljut 3 (SSSR). Stanice pracovala na oběžné dráze 214 dní. Během této doby pobývala na stanici posádky Pavel Romanovič Popovič a Jurij Petrovič Arťuchin (dopravila je kosmická loď Sojuz 14) a Gennadij Vasiljevič Sarafanov a Lev Stěpanovič Ďomin (dopravila je kosmická loď Sojuz 15).

Narodil se Charles Messier, francouzský astronom. V centru jeho zájmu byly komety - během svého života jich objevil celkem patnáct. V roce 1758 objevil objekt, o kterém se zpočátku domníval, že se opět jedná o kometu. Brzy ale poznal, že objekt nevykazuje žádný pohyb a o kometu se proto nejedná (byla to Krabí mlhovina). Aby pro příště omezil možnost záměny komet s jinými objekty, začal si sestavovat katalog hvězdokup, mlhovin a galaxií, které pro něj - v porovnání s kometami - byly jen jakýmsi vesmírným smetím. V tomto katalogu dostala Krabí mlhovina číslo 1. Messierův katalog se používá dodnes. Objekty, které do něj patří, jsou označeny písmenem "M" a číslem.

Narodil se Carl Friedrich von Weizsäcker, německý fyzik. V letech 1937-38 spolu s Bethem popsali jaderné reakce probíhající v nitru Slunce.

Narodil se George Ellery Hale, americký astronom. Zasloužil se o stavbu 102 centimetrového refraktoru na Yerkesově observatoři, který je dodnes největším čočkovým dalekohledem světa. Roku 1904 naplánoval stavbu observatoře na Mount Wilsonu a do roku 1923 byl jejím ředitelem. Pod jeho vedením zde byly postaveny mohutné sluneční dalekohledy a také 2,5 metrový zrcadlový dalekohled. Roku 1928 začal pracovat na stavbě 5 metrového dalekohledu, který dnes pracuje na Mount Palomaru a jehož konstrukce trvala 20 let.

Tragická smrt tří kosmonautů (Georgij Dobrovolsky, Vladislav Volkov, Viktor Pacajev), kteří zahynuli při zpáteční cestě na Zemi po pobytu na stanici Saljut.

Start sondy Nozomi (Japonsko), přílet k Marsu byl původně plánován na rok 1999, z důvodů nedostatku paliva bylo ale třeba učinit manévr, díky kterému se sonda dostane k Marsu až v prosinci 2003.