Zahynul při leteckém neštěstí Milan Rastislav Štefánik, slovenský astronom, generál francouzské armády, letec, diplomat, spoluzakladatel československého státu, ministr vojenství v první vládě ČSR. Vystudoval v Praze astronomii, pak působil na pařížské hvězdárně, účastnil se expedic za pozorováním zatmění Slunce, vybudoval hvězdárnu na Tahiti, studoval sluneční korónu, navrhl nové uspořádání spektroheliografu. Za své vědecké a diplomatické úspěchy byl Štefánik v roce 1914 vyznamenán francouzským Řádem rytíře Čestné legie. Na jeho počest byla pojmenována Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně.

Start sondy Lunar orbiter 4 (USA), 8.5.1967 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 6.10.1967 tvrdé přistání na Měsíci.

Start raketoplánu Atlantis (STS-30), vypuštěna sonda Magellan Magellan (USA), 10.8.1990 navedena na oběžnou dráhu kolem Venuše - mapování povrchu Venuše, dosud nejpodrobnější průzkum povrchu této planety.

Start kosmické lodi Mercury 3 alias Freedom 7 (USA), let po balistické dráze, posádka - Alan Bartlett Shepard, Jr. (první občan USA ve vesmíru).

Start raketoplánu Endeavour (STS-49) - první let tohoto raketoplánu.

Start sondy Luna 5 (SSSR), 12.5.1965 tvrdé přistání na Měsíci (neúspěšný pokus o měkké přistání).

Zemřel Albrecht Abraham Michelson, americký fyzik. Uskutečnil mnoho přesných měření rychlostí světla a dokázal jeho konstantní rychlost v prostoru.

Zemřel John Frederick William Herschel, britský astronom a jediný syn Williama Herschela. Zakládající člen Královské astronomické společnosti. Roku 1833 uveřejnil jedinečný katalog, který obsahoval 2307 mlhovin a hvězdokup, z nichž 525 změřil sám. Roku 1836 v šesti dílech publikoval parametry 3346 dvojhvězd. Později odešel do Kapského města a jeho pozorování oblohy dalekohledem vedlo k vydání katalogů 1707 mlhovina 2102 dvojhvězd. Vynalezl astrometr, který dovoloval měřit jasnost hvězd v porovnání s jasností Měsíce v úplňku - tím založil hvězdnou astrometrii. Významně také pokročil v praktickém rozvoji fotografie a zavedl termíny pozitiv a negativ.

Zemřel William Huggins, původně obchodník s textilem, později si postavil vlastní soukromou observatoř a navrhl dalekohled spojený se spektroskopem. Pomocí něj ukázal, že vesmír je složen ze stejných prvků, jaké existují na Zemi, změřil rychlost, s níž se pohybují hvězdy vůči Zemi a rovněž objevil některé plynné mlhoviny.

Start rakety Saturn 5 (byl to její poslední start) s orbitální laboratoří Skylab 1. Celkem byla stanice v provozu 270 dní, z toho 171 v pilotovaném režimu. Podařilo se uskutečnit všechny tři plánované pracovní pobyty na palubě. Po odletu poslední posádky 8.2.1974 byla aparatura vypojena a stanice gravitačně stabilizována . V roce 1977 bylo ale zjištěno zrychlování sestupu stanice na nižší dráhu vlivem stoupající hustoty atmosféry (vyvolané rostoucí sluneční činností). Záchranné akce se nezdařily a stanice 11.7.1979 zanikla nad Indickým oceánem a západní Austrálií.

Start sondy Sputnik 3 (SSSR), třetí sovětská umělá družice Země - komplexní geofyzikální průzkum.

Start kosmické lodi Mercury alias Faith 7 (USA), čtvrtý americký orbitální let (22 obletů kolem Země), posádka - Leroy Gordon Cooper, Jr.

Start kosmické lodi Apollo 10 (USA), poslední testy nad Měsícem před přistáním prvních lidí, návrat zpět na Zemi 26.5.1969 (délka letu 8d 00h 04 m), posádka - Thomas Patten Stafford, Eugene Andrew Cernan, John Watts Young.

Start sondy Mars 2 (SSSR), 27.11.1971 první zásah Marsu, 27.11.1971 navedení orbitální části na oběžnou dráhu kolem Marsu.

Start sondy Pioneet Venus 1 1 (USA), 4.12.1978 navedení na oběžnou dráhu kolem Venuše, radarový průzkum povrchu Venuše.

Zemřel Mikoláš Koperník, polský astronom, matematik, kanovník, a lékař. Roku 1543 dal souhlas k tisku svého celoživotního díla "O obězích sfér nebeských", v němž přišel s propracovaným heliocentrickým systémem, který dnes nazýváme Koperníkův systém. Základem tohoto systému je proti tehdy zastávaným předpokladům umístění Slunce jako středu celého vesmíru na místo Země (což byla podstata Ptolemaiova systému). Koperník byl o správnosti svého systému naprosto přesvědčen, ale protože takové dílo mohlo být považováno za kacířské, byla k němu připojena předmluva, která Koperníkův systém představuje jako pouhý matematický model a nikoliv jako fyzikální popis reality světa. Nedlouho po svém uveřejnění bylo dílo skutečně prohlášeno za kacířskou a zakázanou literaturu. Tento verdikt byl papežem oficiálně zrušen až ve 20. století.

Start kosmické lodi Mercury 7 alias Aurora 7 (USA), druhý americký orbitální let (3 oblety Země), posádka - Scott Carpenter.

Narodila se Sally Ride[ová], první americká astronautka.

Start sondy Mars 3 (SSSR), 2.12.1971 první přistání na Marsu, 2.12.1971 navedení orbitální části na oběžnou dráhu kolem Marsu.

Start sondy Lna 22 (SSSR), 2.6.1974 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce - dlouhodobý průzkum Měsíce z oběžné dráhy.

Start sondy Surveyor 1 (USA), 2.6.1966 měkké přistání sondy na Měsíci - první "americké" přistání na Měsíci (11147 snímků).

Start sondy Mariner 9 (USA), 14.11.1971 navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu.