|
2.4.1952
|
Zemřel Bernard Ferdinand Lyot, francouzský astronom. Zabýval se výzkumem Slunce a planet, je vynálezcem koronografu.
|
|
2.4.1963
|
Start sondy Luna 4 (SSSR), zkouška sondy druhé generace, 6.4.1963 průlet 8500 km nad Měsícem.
|
|
2.4.1964
|
Start bezpilotní kosmické lodi Zond 1 (SSSR), 19.7.1964 průlet okolo Venuše, zkušební kosmická loď.
|
|
3.4.1827
|
Zemřel Ernst Florens Chladni, německý fyzik slovenského původu. Jako první poukázal na kosmický původ meteoritů (1794). Sestavil první sbírku a klasifikaci meteoritů.
|
|
3.4.1973
|
Start nosné rakety Proton s orbitální stanicí Saljut 2 (SSSR). Po provedených korekcích byla výška dráhy 257-278 km. Při posledním manévru se dostala stanice do rotace, a poté 28. května 1973 zanikla.
|
|
4.4.1807
|
Zemřel Joseph Jérôme de Lalande, francouzský astronom. Zabýval se poziční astronomií, autor známých knih a učebnic o astronomii. První výrazná osobnost, která se věnovala studiu dějin astronomie.
|
|
4.4.1914
|
Narodil se v Litomyšli Zdeněk Kopal, český astronom, profesor astronomie a její popularizátor. Od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu "Apollo". Autor populárních astronomických knih.
|
|
4.4.1983
|
Start raketolánu Challenger - jehop rvní let (STS-6).
|
|
6.4.1963
|
Zemřel Otto Struve (pravnuk Friedricha Georga Wilhelma von Struve). Narodil se v Rusku, roku 1921 emigroval do USA. Roku 1938 odhalil přítomnost vodíku v mezihvězdném prostoru pozorováním spekter vzdálených hvězd. Spektroskopii také využil k výzkumu rotace hvězd a dvojhvězd. Proslavil se nalezením oblaků vápníku v galaktické rovině. V letech 1952-1955 byl předsedou Mezinárodní astronomické unie.
|
|
6.4.1973
|
Start sondy Pioneer 11 (USA), 3.12.1974 průlet kolem Jupiteru (gravitační manévr pro let k Saturnu), 1.9.1979 průlet kolem Saturnu.
|
|
7.4.1968
|
Start sondy Luna 14 (SSSR), 10.4.1968 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
|
|
7.4.2001
|
Start sondy 2001 Mars Odyssey (USA), 24.10.2001 sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu.
|
|
10.4.1667
|
Zemřel Jan Marek Marci z Kronlandu, český astronom a první český fyzik. Zabýval se optickými experimenty, popsal rozklad světla na jednotlivé barevné složky spektra. Roku 1970 byl po něm pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce.
|
|
11.4.1970
|
Start kosmické lodi Apollo 13 13 (USA), pátá pilotovaná výprava k Měsíci, vzhledem k explozi kyslíkových nádrží se plánované přistání na Měsíci neuskutečnilo, 17.4.1970 návrat zpět na Zemi (délka letu 5d 22h 54m), posádka - James Arthur Lovell, Jr., Fred Wallace Haise, Jr., John Leonard Swigert, Jr.
|
|
12.4.1817
|
Zemřel Charles Messier, francouzský astronom. V centru jeho zájmu byly komety - během svého života jich objevil celkem patnáct. V roce 1758 objevil objekt, o kterém se zpočátku domníval, že se opět jedná o kometu. Brzy ale poznal, že objekt nevykazuje žádný pohyb a o kometu se proto nejedná (byla to Krabí mlhovina). Aby pro příště omezil možnost záměny komet s jinými objekty, začal si sestavovat katalog hvězdokup, mlhovin a galaxií, které pro něj - v porovnání s kometami - byly jen jakýmsi vesmírným smetím. V tomto katalogu dostala Krabí mlhovina číslo 1. Messierův katalog se používá dodnes. Objekty, které do něj patří, jsou označeny písmenem "M" a číslem.
|
|
12.4.1961
|
Start kosmické lodi Vostok 1(SSSR), posádka - Jurij Alexejevič Gagarin, let prvního člověka do vesmíru.
|
|
12.4.1981
|
Start raketoplánu Columbia - první let raketoplánu vůbec (STS-1).
|
|
14.4.1629
|
Narodil se Christiaan Huygens, nizozemský astronom, fyzik a matematik. Roku 1655 správně vysvětlil prstenec planety Saturn a objevil jeho největší měsíc Titan. Sestrojil první kyvadlové hodiny a zabýval se také optikou.
|
|
14.4.1942
|
Zemřel Leonid Alexejevič Kulik, estonský mineralog a astronom. Zabýval se výzkumem meteoritů. Vedl expedici na místo tunguzské katastrofy.
|
|
15.4.1793
|
Narodil se Friedrich Georg Wilhelm von Struve, jeden z největších astronomů 19. století. Narodil se v Německu, ale působil v estonském Dorpatu. V roce 1835 ho car Mikuláš pověřil, aby vybudoval a posléze i vedl observatoř v Pulkově. Struve se věnoval pozorování dvojhvězd, sestavil katalog, který obsahoval přes 2500 těchto objektů - vyšel v roce 1837 pod názvem "Stellarum Duplicium Mensurae Micrometricae".
|
|
16.4.1682
|
Narodil se John Hadley, britský astronom a mechanik. Zkonstruoval první sextant pro observatoř v Greenwichi. Jeho jméno nese Hadleyho brázda na Měsíci.
|
|
16.4.1867
|
Narodil se Wilbur Wright, který spolu se svým bratrem Orvillem sestrojil první letadlo.
|
|
16.4.1972
|
Start kosmické lodi Apollo 16 16 (USA), páté přistání lidí na Měsíci, návrat zpět na Zemi 27.4.1972 (délka letu 11d 02h 50m), nasbíráno 94,7 kg vzorků měsíční horniny, posádka - John Watts Young, Charles Moss Duke, Jr., Thomas Kenneth Mattingly.
|
|
17.4.1967
|
Start sondy Surveyor 3 (USA), 20.4.1967 měkké přistání na Měsíci (6326 snímků).
|
|
18.4.1955
|
Zemřel Albert Einstein, německý fyzik žijící v USA, který vytvořil speciální a obecnou teorii relativity. Prvním nezávislým experimentálním potvrzením správnosti teorie relativity bylo pozorování ohybu paprsků v blízkosti Slunce při úplném slunečním zatmění v roce 1919. Einstein rovněž významně přispěl k vývoji kvantové mechaniky. V posledních letech života se snažil vypracovat sjednocující teorii elektromagnetismu a gravitace, ale neuspěl. Roku 1921 mu byla udělena Nobelova cena za objasnění fotoefektu.
|
|
19.4.1892
|
Narodil se Grigorij Abramovič Šajn, ruský astronom. Zabýval se hvězdnou spektroskopií a fyzikou plynných mlhovin, spolu s O. Struvem objevil rotaci hvězd (1930).
|
|
19.4.1971
|
Start nosné rakety Proton s první orbitální stanicí Saljut 1 (SSSR). Stanice pracovala na oběžné dráze 175 dní, během této doby se s stanicí spojily dvě kosmické lodi (Sojuz 10 a Sojuz 11). Pracovala na ní jedna posádka (ze Sojuzu 11) - Georgij Timofejevič Dobrovolskij, Vladislav Nikolajevič Volkov a Viktor Ivanovič Pacajev.
|
|
19.4.1982
|
Start nosné rakety Proton s první orbitální stanicí Saljut 7 (SSSR). Stanice pracovala na oběžné dráze 3217 dní. Konstrukčně byla shodná s předchozí stanicí Saljut 6.
|
|
20.4.1786
|
Zemřel John Goodricke, britský astronom-amatér, zakladatel studia proměnných hvězd. Zabýval se především studiem proměnných hvězd pozorovatelných pouhým okem. Sledoval Algol a roku 1782 odhalil jeho 2,87denní periodu, předpokládaje přitom, že kolísání jeho jasnosti způsobuje pravidelné zakrývání hvězdy temnějším tělesem, které kolem ní obíhá. Roku 1784 objevil proměnnost beta Lyrae a delta Cephei (hlavní představitelky třídy cefeid) a určil jejich periody. Zemřel v 21 letech při pozorování delty Cephei na zápal plic.
|
|
21.4.1965
|
Zemřel Edward V. Appleton, britský astronom, nositel Nobelovy ceny za důkaz existence elektricky nabité vrstvy horní atmosféry, ionosféry (způsobeno působením Slunce a kosmického záření).
|
|
21.4.1972
|
Přistál měsíční modul Orion z kosmické lodi Apollo 16 na Měsíci (oblast Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes.), posádka - John Watts Young, Charles Moss Duke, Jr.
|
|
23.4.1962
|
Start sondy Ranger 4 (USA), 26.4.1962 neúspěšný pokus o tvrdé přistání na Měsíci.
|
|
24.4.1858
|
Narodil se Max Karl Ernst Ludwig Planck, , německý fyzik. Roku 1900 zformuloval Planckův zákon, který popisuje, kolik energie je vyzářeno na různých vlnových délkách absolutně černým tělesem při dané teplotě. Tento zákon se stal základním kamenem kvantové fyziky. Byl odvozen z Planckova poznatku, že energie je vždy vyzařována po částech, která Planck nazval kvanta. V roce 1918 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku.
|
|
24.4.1967
|
Zahynul při přistávání kosmické lodi Sojuz 1 Vladimír Michajlovič Komarov, ruský kosmonaut a velitel prvního letu vícečlenné posádky na kosmické lodi Vostok 1.
|
|
25.4.1744
|
Předčasně zemřel na tuberkulózu Anders Celsius, , švédský astronom a fyzik. Svými měřeními ověřil hypotézu I. Newtona, že je Země zploštělá. V roce 1741 založil v Uppsale první švédskou hvězdárnu. Byl všestranně nadaný, vynikal v matematice, věnoval se geodézii, psal básně. Světovou proslulost mu ale vynesl nápad zavést měření teploty desítkovou soustavou, kdy teplota varu vody má číslo nula a teplota tání ledu 100 stupňů. Stupnici rozdělil na 100 dílů. Kdo později tyto hodnoty obrátil tak, jak je známe a používáme dnes, nebylo s jistotou zjištěno. Celsiovo jméno se stalo věčným v roce 1948, kdy konference o váhách a mírách rozhodla, že do té doby uváděné stupně setinkové (degrees centigrate) budou nahrazeny stupni Celsiovými (degrees celsius).
|
|
25.4.1882
|
Zemřel Johan C.F. Zöllner, německý astronom, zakladatel současné astrofotometrie. Roku 1861 zkonstruoval první hvězdný fotometr. Jako jeden z prvních pozoroval protuberance na Slunci pomocí spektroskopu. Jeho jméno nese kráter na Měsíci.
|
|
25.4.1990
|
Start raketoplánu Discovery (STS-31) - vypuštění Hubblova kosmického dalekohledu.
|
|
27.4.1942
|
Narodil se Valerij Vladimírovič Poljakov, ruský lékař kosmonaut, držitel rekordu v nejdelším souvislém čase stráveném ve vesmíru (437d 17h 58m).
|
|
28.4.1942
|
Narodil se Jan Hendrik Oort, nizozemský astrofyzik, který pomocí rádiových vln studoval naší Galaxii (např. potvrdil její rotaci) a zjistil, že sluneční soustava je obklopena mračnem komet (viz Oortův oblak).
|
|
30.4.1777
|
Narodil se Karl Friedrich Gauss, německý matematik, astronom a geodet. Světoznámým se stal vypracováním metody výpočtu dráhy planety na základě třech pozorování.
|