Planetárium Praha
Vesmírný kalendář

ASTRONOMICKÁ VÝROČÍ
Tato stránka byla připravena s využitím informací
Space Calendar (JPL)



 Leden
 Únor
 Březen
 Duben
 Květen
 Červen
 Červenec
 Srpen
 Září
 Říjen
 Listopad
 Prosinec
 
Duben

2.4.1952

Zemřel Bernard Ferdinand Lyot, francouzský astronom. Zabýval se výzkumem Slunce a planet, je vynálezcem koronografu.

2.4.1963

Start sondy Luna 4 (SSSR), zkouška sondy druhé generace, 6.4.1963 průlet 8500 km nad Měsícem.

2.4.1964

Start bezpilotní kosmické lodi Zond 1 (SSSR), 19.7.1964 průlet okolo Venuše, zkušební kosmická loď.

3.4.1827

Zemřel Ernst Florens Chladni, německý fyzik slovenského původu. Jako první poukázal na kosmický původ meteoritů (1794). Sestavil první sbírku a klasifikaci meteoritů.

3.4.1973

Start nosné rakety Proton s orbitální stanicí Saljut 2 (SSSR). Po provedených korekcích byla výška dráhy 257-278 km. Při posledním manévru se dostala stanice do rotace, a poté 28. května 1973 zanikla.

4.4.1807

Zemřel Joseph Jérôme de Lalande, francouzský astronom. Zabýval se poziční astronomií, autor známých knih a učebnic o astronomii. První výrazná osobnost, která se věnovala studiu dějin astronomie.

4.4.1914

Narodil se v Litomyšli Zdeněk Kopal, český astronom, profesor astronomie a její popularizátor. Od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu "Apollo". Autor populárních astronomických knih.

4.4.1983

Start raketolánu Challenger - jehop rvní let (STS-6).

6.4.1963

Zemřel Otto Struve (pravnuk Friedricha Georga Wilhelma von Struve). Narodil se v Rusku, roku 1921 emigroval do USA. Roku 1938 odhalil přítomnost vodíku v mezihvězdném prostoru pozorováním spekter vzdálených hvězd. Spektroskopii také využil k výzkumu rotace hvězd a dvojhvězd. Proslavil se nalezením oblaků vápníku v galaktické rovině. V letech 1952-1955 byl předsedou Mezinárodní astronomické unie.

6.4.1973

Start sondy Pioneer 11 (USA), 3.12.1974 průlet kolem Jupiteru (gravitační manévr pro let k Saturnu), 1.9.1979 průlet kolem Saturnu.

7.4.1968

Start sondy Luna 14 (SSSR), 10.4.1968 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

7.4.2001

Start sondy 2001 Mars Odyssey (USA), 24.10.2001 sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu.

10.4.1667

Zemřel Jan Marek Marci z Kronlandu, český astronom a první český fyzik. Zabýval se optickými experimenty, popsal rozklad světla na jednotlivé barevné složky spektra. Roku 1970 byl po něm pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce.

11.4.1970

Start kosmické lodi Apollo 13 13 (USA), pátá pilotovaná výprava k Měsíci, vzhledem k explozi kyslíkových nádrží se plánované přistání na Měsíci neuskutečnilo, 17.4.1970 návrat zpět na Zemi (délka letu 5d 22h 54m), posádka - James Arthur Lovell, Jr., Fred Wallace Haise, Jr., John Leonard Swigert, Jr.

12.4.1817

Zemřel Charles Messier, francouzský astronom. V centru jeho zájmu byly komety - během svého života jich objevil celkem patnáct. V roce 1758 objevil objekt, o kterém se zpočátku domníval, že se opět jedná o kometu. Brzy ale poznal, že objekt nevykazuje žádný pohyb a o kometu se proto nejedná (byla to Krabí mlhovina). Aby pro příště omezil možnost záměny komet s jinými objekty, začal si sestavovat katalog hvězdokup, mlhovin a galaxií, které pro něj - v porovnání s kometami - byly jen jakýmsi vesmírným smetím. V tomto katalogu dostala Krabí mlhovina číslo 1. Messierův katalog se používá dodnes. Objekty, které do něj patří, jsou označeny písmenem "M" a číslem.

12.4.1961

Start kosmické lodi Vostok 1(SSSR), posádka - Jurij Alexejevič Gagarin, let prvního člověka do vesmíru.

12.4.1981

Start raketoplánu Columbia - první let raketoplánu vůbec (STS-1).

14.4.1629

Narodil se Christiaan Huygens, nizozemský astronom, fyzik a matematik. Roku 1655 správně vysvětlil prstenec planety Saturn a objevil jeho největší měsíc Titan. Sestrojil první kyvadlové hodiny a zabýval se také optikou.

14.4.1942

Zemřel Leonid Alexejevič Kulik, estonský mineralog a astronom. Zabýval se výzkumem meteoritů. Vedl expedici na místo tunguzské katastrofy.

15.4.1793

Narodil se Friedrich Georg Wilhelm von Struve, jeden z největších astronomů 19. století. Narodil se v Německu, ale působil v estonském Dorpatu. V roce 1835 ho car Mikuláš pověřil, aby vybudoval a posléze i vedl observatoř v Pulkově. Struve se věnoval pozorování dvojhvězd, sestavil katalog, který obsahoval přes 2500 těchto objektů - vyšel v roce 1837 pod názvem "Stellarum Duplicium Mensurae Micrometricae".

16.4.1682

Narodil se John Hadley, britský astronom a mechanik. Zkonstruoval první sextant pro observatoř v Greenwichi. Jeho jméno nese Hadleyho brázda na Měsíci.

16.4.1867

Narodil se Wilbur Wright, který spolu se svým bratrem Orvillem sestrojil první letadlo.

16.4.1972

Start kosmické lodi Apollo 16 16 (USA), páté přistání lidí na Měsíci, návrat zpět na Zemi 27.4.1972 (délka letu 11d 02h 50m), nasbíráno 94,7 kg vzorků měsíční horniny, posádka - John Watts Young, Charles Moss Duke, Jr., Thomas Kenneth Mattingly.

17.4.1967

Start sondy Surveyor 3 (USA), 20.4.1967 měkké přistání na Měsíci (6326 snímků).

18.4.1955

Zemřel Albert Einstein, německý fyzik žijící v USA, který vytvořil speciální a obecnou teorii relativity. Prvním nezávislým experimentálním potvrzením správnosti teorie relativity bylo pozorování ohybu paprsků v blízkosti Slunce při úplném slunečním zatmění v roce 1919. Einstein rovněž významně přispěl k vývoji kvantové mechaniky. V posledních letech života se snažil vypracovat sjednocující teorii elektromagnetismu a gravitace, ale neuspěl. Roku 1921 mu byla udělena Nobelova cena za objasnění fotoefektu.

19.4.1892

Narodil se Grigorij Abramovič Šajn, ruský astronom. Zabýval se hvězdnou spektroskopií a fyzikou plynných mlhovin, spolu s O. Struvem objevil rotaci hvězd (1930).

19.4.1971

Start nosné rakety Proton s první orbitální stanicí Saljut 1 (SSSR). Stanice pracovala na oběžné dráze 175 dní, během této doby se s stanicí spojily dvě kosmické lodi (Sojuz 10 a Sojuz 11). Pracovala na ní jedna posádka (ze Sojuzu 11) - Georgij Timofejevič Dobrovolskij, Vladislav Nikolajevič Volkov a Viktor Ivanovič Pacajev.

19.4.1982

Start nosné rakety Proton s první orbitální stanicí Saljut 7 (SSSR). Stanice pracovala na oběžné dráze 3217 dní. Konstrukčně byla shodná s předchozí stanicí Saljut 6.

20.4.1786

Zemřel John Goodricke, britský astronom-amatér, zakladatel studia proměnných hvězd. Zabýval se především studiem proměnných hvězd pozorovatelných pouhým okem. Sledoval Algol a roku 1782 odhalil jeho 2,87denní periodu, předpokládaje přitom, že kolísání jeho jasnosti způsobuje pravidelné zakrývání hvězdy temnějším tělesem, které kolem ní obíhá. Roku 1784 objevil proměnnost beta Lyrae a delta Cephei (hlavní představitelky třídy cefeid) a určil jejich periody. Zemřel v 21 letech při pozorování delty Cephei na zápal plic.

21.4.1965

Zemřel Edward V. Appleton, britský astronom, nositel Nobelovy ceny za důkaz existence elektricky nabité vrstvy horní atmosféry, ionosféry (způsobeno působením Slunce a kosmického záření).

21.4.1972

Přistál měsíční modul Orion z kosmické lodi Apollo 16 na Měsíci (oblast Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes.), posádka - John Watts Young, Charles Moss Duke, Jr.

23.4.1962

Start sondy Ranger 4 (USA), 26.4.1962 neúspěšný pokus o tvrdé přistání na Měsíci.

24.4.1858

Narodil se Max Karl Ernst Ludwig Planck, , německý fyzik. Roku 1900 zformuloval Planckův zákon, který popisuje, kolik energie je vyzářeno na různých vlnových délkách absolutně černým tělesem při dané teplotě. Tento zákon se stal základním kamenem kvantové fyziky. Byl odvozen z Planckova poznatku, že energie je vždy vyzařována po částech, která Planck nazval kvanta. V roce 1918 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku.

24.4.1967

Zahynul při přistávání kosmické lodi Sojuz 1 Vladimír Michajlovič Komarov, ruský kosmonaut a velitel prvního letu vícečlenné posádky na kosmické lodi Vostok 1.

25.4.1744

Předčasně zemřel na tuberkulózu Anders Celsius, , švédský astronom a fyzik. Svými měřeními ověřil hypotézu I. Newtona, že je Země zploštělá. V roce 1741 založil v Uppsale první švédskou hvězdárnu. Byl všestranně nadaný, vynikal v matematice, věnoval se geodézii, psal básně. Světovou proslulost mu ale vynesl nápad zavést měření teploty desítkovou soustavou, kdy teplota varu vody má číslo nula a teplota tání ledu 100 stupňů. Stupnici rozdělil na 100 dílů. Kdo později tyto hodnoty obrátil tak, jak je známe a používáme dnes, nebylo s jistotou zjištěno. Celsiovo jméno se stalo věčným v roce 1948, kdy konference o váhách a mírách rozhodla, že do té doby uváděné stupně setinkové (degrees centigrate) budou nahrazeny stupni Celsiovými (degrees celsius).

25.4.1882

Zemřel Johan C.F. Zöllner, německý astronom, zakladatel současné astrofotometrie. Roku 1861 zkonstruoval první hvězdný fotometr. Jako jeden z prvních pozoroval protuberance na Slunci pomocí spektroskopu. Jeho jméno nese kráter na Měsíci.

25.4.1990

Start raketoplánu Discovery (STS-31) - vypuštění Hubblova kosmického dalekohledu.

27.4.1942

Narodil se Valerij Vladimírovič Poljakov, ruský lékař kosmonaut, držitel rekordu v nejdelším souvislém čase stráveném ve vesmíru (437d 17h 58m).

28.4.1942

Narodil se Jan Hendrik Oort, nizozemský astrofyzik, který pomocí rádiových vln studoval naší Galaxii (např. potvrdil její rotaci) a zjistil, že sluneční soustava je obklopena mračnem komet (viz Oortův oblak).

30.4.1777

Narodil se Karl Friedrich Gauss, německý matematik, astronom a geodet. Světoznámým se stal vypracováním metody výpočtu dráhy planety na základě třech pozorování.




... zpět na úvodní stránku Vesmírného kalendáře
... zpět na úvodní stránku Planetária Praha

Poslední úprava: 31. 3. 2011