|
2.3.1958
|
Start bezpilotní kosmické lodi Zond 4 (SSSR), zkouška lodi (zánik v atmosféře).
|
|
2.3.1978
|
Start prvního č. kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru.
|
|
3.3.1958
|
Start sondy Pioneer 4 (USA), 4.3.1959 průlet kolem Měsíce.
|
|
3.3.1969
|
Start kosmické lodi Apollo 9 (USA), testy kompletní sestavy na dráze kolem Země (např. ruční pilotáž měsíčního modulu), přistání zpět na Zemi 13.3.1969, posádka - James Alton McDivitt, Russell Louis Schweickart, David Randolph Scott.
|
|
3.3.1972
|
Start sondy Pioneer 10 (USA), 4.12.1973 průlet kolem Jupiteru, první sonda, která zkoumala Jupiter.
|
|
4.3.1904
|
Narodil se George Gamow, americký fyzik ruského původu, známý svými teoriemi vysvětlujícími, proč svítí hvězdy. Po svém útěku na Západ v roce 1933 pracoval na vývoji atomové bomby použité ve druhé světové válce. V roce 1948 spolu s Ralphem Alpherem a Hansem Bethem publikoval svou nejznámější práci, v níž popsali teorii, podle které se raný vesmír skládal pouze z velmi horkých neutronů a z produktů jejich rozpadu, které jsou chladnější formou jader, a tím se vysvětluje vznik prvků (např. helia) v počátečních horkých fázích vesmíru. Tato teorie se stala jedním ze základních kamenů teorie velkého třesku. Gamow též naznačil, že veškerá hmota ve vesmíru stále rotuje.
|
|
5.3.1827
|
Zemřel Pierre-Simon markýz de Laplace, francouzský astronom, fyzik a matematik. S pomocí Newtona gravitačního zákonu dokázal stabilitu sluneční soustavy. Mechaniku sluneční soustavy zpracoval v díle "Méchanique Celeste", které také představovalo novou myšlenku, dnes známou jako Laplaceova teorie. Vyslovil také domněnku, že některé hvězdy mohou být tak hmotné, že světelné částice z jejich povrchu nebudou moci uniknout, jako je tomu černé díry.
|
|
6.3.1787
|
Narodil se Joseph von Fraunhofer, německý fyzik, objevitel tmavých čar ve slunečním spektru (byly po něm pojmenovány).
|
|
6.3.1937
|
Narodila se Valentina Těreškovová, první žena ve vesmíru.
|
|
7.3.1693
|
Narodil se James Bradley, britský astronom. Objevil aberaci (1727) a opatřil tak první přímý důkaz toho, že se Země pohybuje kolem Slunce, jak tvrdil Koperník. Objevil také nutaci (1748) a odvodil praktický vztah pro závislost úhlu rekfrakce na zenitové vzdálenosti astronomického objektu a na teplotě a tlaku atmosféry. Během 12 let vykonal na 60 tisíc měření přesných poloh hvězd, které donedávna sloužily jako základ pro studium hvězdného pohybu.
|
|
7.3.1792
|
Narodil se sir John Frederick William Herschel, britský astronom a jediný syn Williama Herschela. Zakládající člen Královské astronomické společnosti. Roku 1833 uveřejnil jedinečný katalog, který obsahoval 2307 mlhovin a hvězdokup, z nichž 525 změřil sám. Roku 1836 v šesti dílech publikoval parametry 3346 dvojhvězd. Později odešel do Kapského města a jeho pozorování oblohy dalekohledem vedlo k vydání katalogů 1707 mlhovina 2102 dvojhvězd. Vynalezl astrometr, který dovoloval měřit jasnost hvězd v porovnání s jasností Měsíce v úplňku - tím založil hvězdnou astrometrii. Významně také pokročil v praktickém rozvoji fotografie a zavedl termíny pozitiv a negativ.
|
|
9.3.1934
|
Narodil se Jurij Alexejevič Gagrin, první člověk ve vesmíru.
|
|
10.3.1978
|
Přistání prvního čs. kosmonauta Vladimíra Remka zpět na Zemi.
|
|
11.3.1811
|
Narodil se Urbain-Jean-Joseph Leverrier (též Le Verrier), francouzský astronom. Na základě odchylek v dráze Uranu vypočítal polohu planety Neptun. Leverrier se také zabýval zpřesňováním určení dráhových elementů jednotlivých planet, které dokončil jen několik týdnů před svou smrtí. Přesně určil hmotnosti jednotlivých planet, jejich vzdálenosti a zpřesnil údaj o rychlosti světla, který brzy laboratorně ověřil Léon Foucault. Leverrier rovněž založil Mezinárodní síť pro předpovídání počasí a byl členem francouzského senátu.
|
|
11.3.1960
|
Start sondy Pioneer 5 (USA) - výzkum prostoru mezi Zemí a Venuší.
|
|
12.3.1972
|
Zemřel Vasilij Grigorijevič Fesenkov, ruský astronom, jeden ze zakladatelů ruské astrofyziky. Vypracoval teorii vzniku sluneční soustavy.
|
|
13.3.1781
|
Objevil sir William Friedrich Wilhelm Herschel planetu Uran.
|
|
13.3.1855
|
Narodil se Percival Lowell, americký obchodník a amatérský astronom. Roku 1894 založil ve Flagstaffu v Arizoně soukromou hvězdárnu dodnes známou jako Lowellova observatoř. Lowellův zájem o astronomii začal roku 1877, kdy italský astronom Giovanni Schiparelli objevil kanály na Marsu. Lowell poté vydal řadu map a knih, ve kterých se zabýval především myšlenkou, že kanály byly vybudovány inteligentními bytostmi. Zabýval se také měřením pozic a počítáním drah Uranu a Neptunu. Všiml si mírných rozporů jejich pozic a vypočítaných hodnot. Na základě toho organizoval systematický výzkum, jehož cílem bylo najít devátou planetu. Ta byla nalezena roku 1930, 14 let po jeho smrti. Objevitel planety Pluta Clyde Tombaugh s oznámením svého objevu učiněného na Lowellově observatoři vyčkal na výročí Lowellových narozenin. Také značku deváté planety, která je složena z písmen P a L, lze chápat jako akronym Lowellova jména.
|
|
13.3.1930
|
Ohlásil americký astronom Clyde Tombough objev planety Pluto.
|
|
14.3.1879
|
Narodil se Albert Einstein, německý fyzik žijící v USA, který vytvořil speciální a obecnou teorii relativity. Prvním nezávislým experimentálním potvrzením správnosti teorie relativity bylo pozorování ohybu paprsků v blízkosti Slunce při úplném slunečním zatmění v roce 1919. Einstein rovněž významně přispěl k vývoji kvantové mechaniky. V posledních letech života se snažil vypracovat sjednocující teorii elektromagnetismu a gravitace, ale neuspěl. Roku 1921 mu byla udělena Nobelova cena za objasnění fotoefektu.
|
|
15.3.1713
|
Narodil se Nicolas Louis de La Caille, francouzský astronom. Do map zaznamenal přes 10 tisíc hvězd jižní oblohy a v této oblasti zavedl 14 nových souhvězdí.
|
|
16.3.1927
|
Narodil se Vladimír Michajlovič Komarov, ruský kosmonaut, velitel prvního letu vícečlenné posádky na kosmické lodi Vostok 1. Zahynul r. 1967 při přistávání kosmické lodi Sojuz 1.
|
|
16.3.1927
|
Narodil se Vladimír Michajlovič Komarov, ruský kosmonaut, velitel prvního letu vícečlenné posádky na kosmické lodi Vostok 1. Zahynul r. 1967 při přistávání kosmické lodi Sojuz 1.
|
|
16.3.1966
|
Start americké kosmické lodi Gemini 8, první spojení dvou umělých těles ve vesmíru - s Agenou TV-8 (posádka - Neil Alden Armstrong, David Randolph Scott).
|
|
17.3.1864
|
Zemřel Friedrich Wilhelm Bessel, německý astronom a matematik. Autor díla "Fundamenta Astronomiea" popisujícího techniky používané k přesnému určení poloh hvězd, doplněné o přesné polohy asi 4 tisíc hvězd. Na základě dlouhodobého pozorování hvězdy 61 Cygni určil její vzdálenost. Kolem roku 1834 zahájil sérii pozorování malých nepravidelností v pohybu Síria a došel k závěru, že tato hvězda má neviditelného průvodce (toho v roce 1862 skutečně nalezl Alvan Graham Clark). Bessel jako první změřil heliometrem zdánlivý průměr Slunce. Při studiu problému tří těles vytvořil řadu matematických funkcí (Besselovy funkce), které tvoří v současné době základ matematické fyziky.
|
|
17.3.1948
|
Zemřel Karel Anděl, významný český selenograf a spoluzakladatel ČAS. Původním povolání byl učitel, zabýval se však astronomií a hlavně sledováním a mapováním Měsíce. V roce 1926 vyšlo jeho dílo Mappa Selenographica, která patřila ve své době mezi špičková selenografická díla. Člen francouzské akademie věd, zasloužil se i o postavení Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na jeho počest byl na přivrácené straně Měsíce pojmenován jeden z kráterů o průměru 35 km. Nedaleko od kráteru Anděl přistála i posádka Apolla 16. Karel Anděl zemřel 17.3.1948. Urna s jeho popelem je uložena v hlavním pilíři Štefánikovy hvězdárny.
|
|
18.3.1965
|
První výstup člověka do volného kosmického prostoru (Alexej Leonov, Voschod 2).
|
|
21.3.1762
|
Zemřel Nicolas Louis de La Caille, francouzský astronom. Do map zaznamenal přes 10 tisíc hvězd jižní oblohy a v této oblasti zavedl 14 nových souhvězdí.
|
|
21.3.1900
|
Narodil se Nikolaj Ponomariov, ruský astronom a první konstruktér astronomických přístrojů v Rusku (první reflektor, koronograf, celostat).
|
|
21.3.1965
|
Start sondy Ranger 9 (USA), 24.3.1965 tvrdé přistání na Měsíci, detailní snímky povrchu Měsíce (5814 snímků).
|
|
23.3.1912
|
Narodil se Wernher von Braun, německý později americký raketový inženýr. Po druhé světové válce se stal vedoucí vědeckou osobností americké kosmické techniky v NASA. Konstruktér rakety Saturn.
|
|
23.3.1965
|
Start kosmické lodi Gemini 3 (USA), posádka - Virgil Ivan Grissom, John Watts Young.
|
|
23.3.2001
|
Loď Progress M1-5 navedla orbitální stanici Mir do hustých vrtstev atmosféry tak, že jeho zbytky dopadly do Tichého oceánu mezi Austrálií a Jižní Amerikou.
|
|
25.3.1538
|
Narodil se Christopher Clavius, italský matematik, astronom a teolog. Patřil k osmičlenné komisi pro reformu kalendáře, kterou jmenoval papež Řehoř XIII. (Gregorius XIII.). Z několika návrhů na reformu kalendáře se papež rozhodl právě pro návrhy Clavia a uzákonil je roku 1582 papežskou bulou Inter Gravissimas. Clavius mimo jiné navrhl, aby po čtvrtku 4. října 1582 (což bylo 5. 10. 1582 juliánského kalendáře) následoval pátek 15. října 1582 gregoriánského (řehořského) kalendáře. Dále navrhl pravidla pro určení přestupného roku: přestupný rok je takový, který je beze zbytku dělitelný čtyřmi; jestliže je ale rok dělitelný stem, je přestupný pouze v případě, že se dá vydělit beze zbytku zároveň i čtyřmi sty. Proto roky 1600 a 2000 jsou přestupné, naopak roky 1700, 1800, 1900 a 2100 přestupné nejsou. Tato pravidlo používáme dodnes. Po Ch. Claviovi je pojmenován kráter na Měsíci.
|
|
27.3.1968
|
Zemřel Jurij Alexejevič Gagarin.
|
|
27.3.1971
|
Neúspěšný start sondy Mariner 8 (USA), plánován průzkum Marsu.
|
|
27.3.1972
|
Start sondy Veněra 8 (SSSR), 22.7.1972 přistání na povrchu Venuše, měření z povrchu Venuše.
|
|
28.3.1592
|
Narodil se Jan Amos Kmenský, český humanista a pedagog, zakladatel vědecké pedagogiky. Významné jsou jeho práce z hlediska popularizace věd o přírodě.
|
|
28.3.1749
|
Narodil Pierre-Simon markýz de Laplace, francouzský astronom, fyzik a matematik. S pomocí Newtona gravitačního zákonu dokázal stabilitu sluneční soustavy. Mechaniku sluneční soustavy zpracoval v díle "Méchanique Celeste", které také představovalo novou myšlenku, dnes známou jako Laplaceova teorie. Vyslovil také domněnku, že některé hvězdy mohou být tak hmotné, že světelné částice z jejich povrchu nebudou moci uniknout, jako je tomu černé díry.
|
|
31.3.1727
|
Zemřel sir Isaac Newton, britský fyzik, matematik a astronom,. autor převratné teorie gravitace. Newtonův gravitační zákon byl publikován roku 1687. Podle tohoto zákona je gravitační síla přímo úměrná součinu hmotností dvou těles a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdáleností. Newton také dokázal, že gravitační působení třírozměrných těles, například planet, je ekvivalentní bodu, do něhož by byla vtěsnána hmota celého tělesa. Newton rovněž formuloval tři pohybové zákony: zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce. Roku 1668 sestrojil první reflektor - zrcadlový dalekohled.
|
|
31.3.1966
|
Start sondy Luna 10 (SSSR), 3.4.1966 navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Měsíce - první umělá družice Měsíce.
|