|
1.2.1958
|
Start družice Explorer 1 (USA), první americká družice Země.
|
|
2.2.1892
|
Narodil se Cuno Hoffmeister, německý astronom, který se věnoval studiu proměnných hvězd a meteorů. Objevil přes 10 tisíc proměnných hvězd.
|
|
2.2.1977
|
Byla orbitální stanice Saljut 4 navedena do hustých vrstev atmosféry a tam zanikla.
|
|
4.2.1906
|
Narodil se Clyde William Tombaugh, americký astronom. Pracoval na Lowellově observatoři, kde 18. února 1930 objevil planetu Pluto. Později pak objevil několik planetek, zabýval se i proměnnými hvězdami.
|
|
5.2.1967
|
Start sondy Lunar Orbiter 3 (USA), 10.11.1966 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 9.10.1967 tvrdé přistání na Měsíci.
|
|
5.2.1971
|
Přistál měsíční modul Antares z kosmické lodi Apollo 14 na Měsíci (oblast u kráteru Fra Mauro), posádka - Alan Barlett Shepard, Edgar Dean Mitchell.
|
|
6.2.1612
|
Zemřel Christopher Clavius, italský matematik, astronom a teolog. Patřil k osmičlenné komisi pro reformu kalendáře, kterou jmenoval papež Řehoř XIII. (Gregorius XIII.). Z několika návrhů na reformu kalendáře se papež rozhodl právě pro návrhy Clavia a uzákonil je roku 1582 papežskou bulou Inter Gravissimas. Clavius mimo jiné navrhl, aby po čtvrtku 4. října 1582 (což bylo 5. 10. 1582 juliánského kalendáře) následoval pátek 15. října 1582 gregoriánského (řehořského) kalendáře. Dále navrhl pravidla pro určení přestupného roku: přestupný rok je takový, který je beze zbytku dělitelný čtyřmi; jestliže je ale rok dělitelný stem, je přestupný pouze v případě, že se dá vydělit beze zbytku zároveň i čtyřmi sty. Proto roky 1600 a 2000 jsou přestupné, naopak roky 1700, 1800, 1900 a 2100 přestupné nejsou. Tato pravidlo používáme dodnes. Po Ch. Claviovi je pojmenován kráter na Měsíci.
|
|
6.2.1923
|
Zemřel Edward Emerson Barnard, americký astronom. V mladém věku svým vlastním dalekohledem objevil několik komet. Později roku 1892 na Lickově observatoři objevil pátý Jupiterův měsíc Amalthea. Zabýval se také studiem struktury Mléčné dráhy (objevil tmavá mračna). Roku 1916 objevil v souhvězdí Hadonoše hvězdu s největším vlastním pohybem vůči Slunci . Je to druhá nejbližší hvězda ke Slunci, za 200 let se její poloha vůči hvězdnému pozadí změní o půl stupně (asi jeden Měsíc v úplňku). Na Barnardovu počest byla pojmenována Barnardova hvězda (nebo také Barnardova šipka).
|
|
7.2.1824
|
Narodil se William Huggins, původně obchodník s textilem, později si postavil vlastní soukromou observatoř a navrhl dalekohled spojený se spektroskopem. Pomocí něj ukázal, že vesmír je složen ze stejných prvků, jaké existují na Zemi, změřil rychlost, s níž se pohybují hvězdy vůči Zemi a rovněž objevil některé plynné mlhoviny.
|
|
8.2.1991
|
Byla orbitální stanice Saljut 7 navedena do hustých vrstev atmosféry a tam zanikla.
|
|
9.2.1811
|
Zemřel Nevil Maskelyne, britský astronom. Z pozorování přechodu Venuše před Sluncem roku 1769 velmi přesně určil sluneční paralaxu. Roku 1774 změřil hustotu Země. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.
|
|
11.2.1868
|
Zemřel Jean Bernard (někdy Bertrand) Léon Foucault, francouzský fyzik. Zabýval se určením rychlosti světla, společně s Armandem Fizeau pořídili první čistý snímek Slunce. Foucault také zdokonaloval různé astronomické přístroje, v roce vynalezl gyroskop. V roce 1851 provedl experiment, který dodnes známe jako Foucaultovo kyvadlo - zavěsil těžké závaží na dlouhý drát tenký drát a zjistil, že zachovává rovinu svého kyvu bez ohledu na další rušivé projevy, jako např. zemskou rotaci. Pro pozorovatele na Zemi bude volně zavěšené kyvadlo kmitat v neměnné rovině a Země se vůči ní bude otáčet. Foucaultovo kyvadlo se jako jednoduchá a nenáročná demonstrace rotace Země používá dodnes.
|
|
12.2.1961
|
Start sondy Veněra 1 (SSSR), 20.5.1961 proletěla ve vzdálenosti 100 tisíc km okolo Venuše. Před průletem kolem Venuše bylo se sondou ztraceno spojení.
|
|
14.2.1744
|
Zemřel John Hadley, britský astronom a mechanik. Zkonstruoval první sextant pro observatoř v Greenwichi. Jeho jméno nese Hadleyho brázda na Měsíci.
|
|
14.2.1950
|
Zemřel Karl Guthe Jansky, americký inženýr českého původu. Objevil rádiové vlny vznikající v centru galaxie. Tento objev stál na počátku rozvoje radioastronomie. Jeho jménem se označuje jednotka, kterou se měří množství radiového záření dopadajícího na zemský povrch od daného radiového zdroje.
|
|
14.2.1950
|
Start sondy Luna 20 (SSSR),18.2.1972 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 21.2.1972 měkké přistání na Měsíci, druhý automatický odběr vzorků z Měsíce (100 g).
|
|
15.2.1564
|
Narodil se Galileo Galilei, italský fyzik, matematik a astronom. Roku 1609 jako první pozoroval oblohu dalekohledem (sám si ho zkonstruoval). Objevil čtyři největší Jupiterovy měsíce (Io, Europa, Ganymed a Kallisto), skvrny na Slunci - pomocí nich se snažil určit dobu rotace Slunce, fáze Venuše a pohoří na Měsíci. Zjistil, že Mléčná dráha je ve skutečnosti souborem velkého množství hvězd. Vynalezl také teploměr.
|
|
15.2.1858
|
Narodil se William Henry Pickering, americký astronom. Patřil k pionýrům astronomické fotografie, pořídil jedny z první snímků Marsu (1888) a Měsíce (1900). Jako první pomocí fotografie objevil nový měsíc - byl to Saturnův měsíc Phoebe (1898). Nezávisle na Percivalu Lowellovi v roce 1919 předpověděl existenci planety Pluto.
|
|
16.2.1956
|
Zemřel Meghand Saha, indický astrofyzik. Roku 1920 sestavil rovnici, kterou dnes známe jako Sahovu rovnici. Tato rovnice popisuje stupeň ionizace v hvězdných atmosférách. Jeho práce v tomto oboru velmi vyjasnila vztahy mezi spektrem hvězdy a její teplotou, tlakem a složením její atmosféry. Dále umožnila zavést metodu určování teploty hvězdy, včetně množství přítomných prvků.
|
|
17.2.1600
|
Zemřel Giordano Bruno, italský filozof a astronom. Zavrhl Ptolemaiův systém, v němž je Země kladena do středu vesmíru a vydělil Zemi z tohoto významného postavení. Považoval vesmír za nekonečný prostor plný nespočetných světů podobných Zemi a odmítal představu nehybné sféry hvězd Koperníkova systému. Jeho názory vycházely z filozofických úvah, nebyly podepřeny matematickou stavbou jako u Koperníka ani fyzikálním pohledem jako u Newtona. Bruno byl uvězněn inkvizicí a pro své názory upálen v Římě na hranici.
|
|
17.2.1965
|
Start sondy Ranger 8 (USA), 20.2.1965 tvrdé přistání na Měsíci, detailní snímky povrchu Měsíce (7137 snímků).
|
|
17.2.1996
|
Start sondy NEAR (USA), 27.6.1997 průlet kolem planetky Mathilde, 14.2.2000 navedení na oběžnou dráhu kolem planetky Eros, 12.2.2001 přistání na povrchu planetky Eros.
|
|
18.2.1957
|
Zemřel Henri Norris Russell, americký astronom. Úspěšně pracoval v mnoha oblastech astrofyziky. Rozpracoval myšlenku E. Hertzsprunga o vztahu mezi určitými veličinami během vývoje hvězd a převedl ji do grafické podoby, která se nazývá Hertzsprung-Russellův diagram (HR-diagram). Tento graf vyjadřuje vztah mezi povrchovou teplotou (nebo barvou) a absolutní jasností hvězdy.
|
|
19.2.1473
|
Narodil se Mikoláš Koperník, polský astronom, matematik, kanovník, a lékař. Roku 1543 dal souhlas k tisku svého celoživotního díla "O obězích sfér nebeských", v němž přišel s propracovaným heliocentrickým systémem, který dnes nazýváme Koperníkův systém. Základem tohoto systému je proti tehdy zastávaným předpokladům umístění Slunce jako středu celého vesmíru na místo Země (což byla podstata Ptolemaiova systému). Koperník byl o správnosti svého systému naprosto přesvědčen, ale protože takové dílo mohlo být považováno za kacířské, byla k němu připojena předmluva, která Koperníkův systém představuje jako pouhý matematický model a nikoliv jako fyzikální popis reality světa. Nedlouho po svém uveřejnění bylo dílo skutečně prohlášeno za kacířskou a zakázanou literaturu. Tento verdikt byl papežem oficiálně zrušen až ve 20. století.
|
|
19.2.1986
|
Start základního modulu stanice Mir (SSSR) - jím započala stavba této orbitální stanice. Základní modul měl obytnou a řídící funkci. V následujících letech byly k Miru připojeny další moduly: roku 1987 modul Kvant (astrofyzikální modul), roku 1989 Kvant 2 (dovybavovací modul), roku 1990 Kristall (technologický modul), roku 1995 Spektr (geofyzikální modul) a Docking module (spojovací modul pro raketoplán), roku 1996 Prioroda (modul pro dálkový průzkum Země).
|
|
20.2.1962
|
Start kosmické lodi Mercury 6 alias Friendship 7, první americký orbitální let (3 oblety Země), posádka - John Herschell Glenn, Jr. (první občan USA na oběžné dráze kolem Země).
|
|
21.2.1938
|
Zemřel Gorge Ellery Hale, americký astronom. Zasloužil se o stavbu 102 centimetrového refraktoru na Yerkesově observatoři, který je dodnes největším čočkovým dalekohledem světa. Roku 1904 naplánoval stavbu observatoře na Mount Wilsonu a do roku 1923 byl jejím ředitelem. Pod jeho vedením zde byly postaveny mohutné sluneční dalekohledy a také 2,5 metrový zrcadlový dalekohled. Roku 1928 začal pracovat na stavbě 5 metrového dalekohledu, který dnes pracuje na Mount Palomaru a jehož konstrukce trvala 20 let.
|
|
23.2.1855
|
Zemřel Karl Friedrich Gauss, německý matematik, astronom a geodet. Světoznámým se stal vypracováním metody výpočtu dráhy planety na základě třech pozorování.
|
|
23.2.1987
|
Explodovala známá supernova 1987A.
|
|
24.2.1969
|
Start sondy Mariner 6 (USA), 30.7.1969 průlet kolem Marsu, pořízeno 24 snímků.
|
|
27.2.1897
|
Narodil se Bernard Ferdinand Lyot, francouzský astronom. Zabýval se výzkumem Slunce a planet, je vynálezcem koronografu.
|