Objevil Giuseppe Piazzi, italský astronom, matematik a teolog, mlhavý objekt, o kterém se domníval, že se jedná o kometu. Později se ukázalo, že je to planetka. Piazzi tuto vůbec první objevenou planetku pojmenoval Ceres. S průměrem 1000 kilometrů se jedná o dosud největší známou planetku.

Zemřel sir George Biddell Airy, britský astronom a fyzik, nositel titulu královský astronom. Zreorganizoval Greenwichskou observatoř a doplnil ji novými přístroji, např. pasážníkem na určování přesného okamžiku přechodu hvězd přes nultý poledník. Vinou svého váhání při rozběhu programu pro vyhledání planety Neptun na základě výpočtů J. Adamse přenechal prvenství objevu J. Gallemu a U. Leverrierovi. Studiem Měsíce a Venuše přispěl ke zpřesnění znalosti jejich dráhy.

Start sondy Luna 1 (SSSR), 4.1.1959 průlet kolem Měsíce.

Zemřel Cuno Hoffmeister, německý astronom, který se věnoval studiu proměnných hvězd a meteorů. Objevil přes 10 tisíc proměnných hvězd.

Start sondy Mars Polar Lander (USA), přistání na Marsu 3.12.1999 se nezdařilo a se sondou bylo ztraceno spojení.

Narodil se sir Isaac Newton, britský fyzik, matematik a astronom,. autor převratné teorie gravitace. Newtonův gravitační zákon byl publikován roku 1687. Podle tohoto zákona je gravitační síla přímo úměrná součinu hmotností dvou těles a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdáleností. Newton také dokázal, že gravitační působení třírozměrných těles, například planet, je ekvivalentní bodu, do něhož by byla vtěsnána hmota celého tělesa. Newton rovněž formuloval tři pohybové zákony: zákon setrvačnosti, zákon síly a zákon akce a reakce. Roku 1668 sestrojil první reflektor - zrcadlový dalekohled.

Narodil se Wilhelm Beer, německý amatérský astronom, který spolu s Johannem Heinrichem von Mädlerem sestavil první mapu Měsíce (Mappa Selenographica)

Start sondy Veněra 5 (SSSR), 16.5.1969 tvrdý dopad na povrch Venuše, průzkum atmosféry Venuše

Start sondy Surveyor 7 (USA), 10.1.1968 měkké přistání na Měsíci, vědecká měření na povrchu Měsíce (21274 snímků.

Start sondy Lunar Prospector (USA), 11.1.1998 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Zemřel Galileo Galilei, italský fyzik, matematik a astronom. Roku 1609 jako první pozoroval oblohu dalekohledem (sám si ho zkonstruoval). Objevil čtyři největší Jupiterovy měsíce (Io, Europa, Ganymed a Kallisto), skvrny na Slunci - pomocí nich se snažil určit dobu rotace Slunce, fáze Venuše a pohoří na Měsíci. Zjistil, že Mléčná dráha je ve skutečnosti souborem velkého množství hvězd. Vynalezl také teploměr.

Narodil se Stephen Hawking, britský teoretický fyzik, který se věnuje chování hmoty v blízkosti černé díry. Roku 1973 objevil efekt kvantovo-mechanického vypařování černých děr. Roku 1978 dostal cenu Alberta Einsteina. Autor řady vědeckopopulárních knih - např. Stručná historie času.

Zemřel Heber Doust Curtis, americký astronom. Zabýval se fyzikou hvězd a mlhovin. Roku 1904 objevil, že hvězda Kastor A (v souhvězdí Blíženců) je spektrální dvojhvězdou.

Start sondy Luna 21 (SSSR), 212.1.1973 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 15.1.1973 měkké přistání na Měsíci, doprava automatické pojízdné laboratoře na povrch Měsíce (Lunochod 2, 37 km, 80000 snímků).

Zemřel Antonín Bečvář, československý astronom. Byl zakladatelem a zároveň prvním ředitelem astronomické observatoře na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Jeho pozorovací činnost byla velmi rozmanitá. Zabýval se pozorováním nejenom hvězdné oblohy, ale i komet a meteorů. Podařilo se mu sestavit atlasy a mapy hvězdné oblohy Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950,0 a Atlas Eclipticalis, které byly světově uznávané a ve své době nejmodernější svého druhu ve světovém měřítku. Velmi významná jsou i Bečvářova systematická a dlouhodobá pozorování Slunce, respektive sluneční fotosféry.

Start sondy Veněra 6 (SSSR), 17.5.1969 tvrdý dopad na povrch Venuše, průzkum atmosféry Venuše

Narodil se Sergej Pavlovič Koroljov, ruský raketový konstruktér, po válce vyvíjel vylepšené verze ukořistěné německé rakety V-2 a zodpovídal za konstrukci první ruské mezikontinentální rakety. Řídil výstavbu družice Sputnik a vesmírných lodí Vostok, Voschod a Sojuz.

Narodil se Vasilij Grigorijevič Fesenkov, ruský astronom, jeden ze zakladatelů ruské astrofyziky. Vypracoval teorii vzniku sluneční soustavy.

Zemřel Edmund Halley, britský astronom a matematik. Podle svých výpočtů na základě gravitační teorie I. Newtona předpověděl návrat komety, která po něm byla později pojmenována Halleyova. Roku 1678 sestavil mapu jižní oblohy. Roku 1716 ukázal, jak může být spočítána vzdálenost Země-Slunce z přechodů Merkuru a Venuše přes sluneční kotouč. Roku 1718 objevil vlastní pohyb hvězd. Objevil vztah mezi barometrickým tlakem a výškou nad mořskou hladinou, mapoval magnetické pole na zemském povrchu. Přesně předpověděl sluneční zatmění a nabídl první odůvodnitelné vysvětlení polárních září.

Zemřel Sergej Pavlovič Koroljov.

Zemřel William Henry Pickering, americký astronom. Patřil k pionýrům astronomické fotografie, pořídil jedny z první snímků Marsu (1888) a Měsíce (1900). Jako první pomocí fotografie objevil nový měsíc - byl to Saturnův měsíc Phoebe (1898). Nezávisle na Percivalu Lowellovi v roce 1919 předpověděl existenci planety Pluto.

Zemřel Clyde William Tombaugh, americký astronom. Pracoval na Lowellově observatoři, kde 18. února 1930 objevil planetu Pluto. Později pak objevil několik planetek, zabýval se i proměnnými hvězdami.

Narodil se Simon Marius, německý astronom. Jako jeden z prvních začal pozorovat oblohu pomocí dalekohledu, autor názvů měsíců Io, Europa, Ganymedes a Kallisto. Je po něm pojmenován kráter na Měsíci.

Narodil se Edwin Eugene Aldrin, americký astronaut. Člen posádky Apolla 11 - pilotoval měsíční modul Eagle, který 20.7.1969 přistál na Měsíci. Jako druhý člověk (po N. Armstrongovi) pak vystoupil na měsíční povrch.

Zemřel John Couch Adams, britský astronom a matematik, který se zabýval nebeskou mechanikou. Nezávisle na francouzském astronomovi Leverrierovi výpočtem určil existenci neznámé planety za Uranem, která po svém objevu byla pojmenována Neptun. Po Adamsovi je pojmenován kráter na Měsíci.

Narodil se Pierre Gassendi, francouzský filozof, astronom a mechanik. Jako první pozoroval přechod Merkuru před slunečním diskem (7.11.1631), který předpověděl Johannes Kepler.

Orbitální stanice Saljut 3 byla navedena do hustých vrstev atmosféry a zanikla nad neobydlenými částmi Pacifiku.

Start sondy Hiten (Japonsko), 18.3.1990 navedení orbitální části sondy na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Start sondy Clementine (USA), 19.2.1994 navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Start sondy Ranger 3 (USA), 29.1.1962 ztracen se Zemí kontakt sonda místo tvrdého dopadu jen proletěla kolem Měsíce.

Během simulovaného odpočítávání vypukl na kosmické lodi Apollo 1 požár, při kterém uhořeli astronauté Virgil Ivan Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffe.

Tragický let raketoplánu Challenger (STS-51L).

Start sondy Ranger 6 (USA), 2.2.1964 tvrdé přistání na Měsíci, neúspěšný pokus o snímkování Měsíce.

Start sondy Luna 9 (SSSR), 3.2.1966 první měkké přistání na Měsíci (4 snímky).

Start kosmické lodi Apollo 14 (USA), třetí přistání lidí na Měsíci, návrat zpět na Zemi 9.2.1971 (délka letu 9d 00h 01m), odebráno 42,9 kg vzorků měsíční horniny, posádka - Alan Bartlett Shepard, Jr., Edgar Dean Mitchell, Stuart Allen Roosa.