Červen

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ).

2. června 18:45	Odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu nosná raketa Sojuz-Fregat (ST-11) s první evropskou sondou k Marsu Mars Express a britským modulem Beagle-2. Meziplanetární sonda "Mars Express" se tak nejmenuje proto, že by byla nejrychlejší, ale proto, že byla v rekordně krátké době zkonstruována a postavena. Mars Express by se na oběžnou dráhu kolem Marsu měl dostat 25. prosince 2003. Relativně krátká doba letu je dána příhodným postavením Marsu a Země - v srpnu 2003 bude totiž Mars nejblíže Zemi za posledních 73 tisíc let. Nejvíce se planeta přiblíží Zemi 27. srpna a to na pouhých 55,757 milionu kilometrů. 19. prosince 2003 (šest dní před navedením sondy na dráhu kolem Marsu) dojde k oddělení přistávacího modulu Beagle-2. Poté poletí Beagle-2 bez jakéhokoliv pohonu a radiového vysílání až do 25. prosince osamoceně vesmírem. Když vstoupí do atmosféry Marsu, bude mu do přistání chybět necelých deset minut. Prvotní zbrždění zajistí ochranný štít třením o atmosféru. Následně se rozevřou padáky a ve výšce 1 km nad povrchem Marsu se plynem naplní obrovské vaky. Ty obklopí celý modul a zajistí měkký dopad. Po přistání se začnou vaky vypouštět a sonda se rozevře jako květina s "okvětními lístky". Objeví se tak čtyři kruhové solární panely a přístroje modulu. Pokud půjde všechno podle plánu, přistane Beagle-2 25. prosince poblíž marsovského rovníku v pánevní oblasti Isidis Planitia a ihned začne pracovat. Zejména bude pátrat po vodě a známkách života, provede také chemický rozbor hornin v okolí místa přistání. Jednou z nejdůležitějších částí modulu je mechanická ruka. Tou bude vhodný vzorek půdy přenesen k přístrojům, které provedou jeho analýzu. Další zajímavou částí je "krtek" Pluto (PLanetary Undersurface TOol), který se bude moci samostatně "plazit" rychlostí 10 cm za minutu po povrchu a sbírat vzorky půdy pro analýzu. Primární mise má trvat 180 solů (marsovských dní). Pokud budou přístroje v dobrém stavu tak prodloužená mise může trvat dalších 490 solů. Beagle-2 stál 35 milionů liber a je se svými 60 kilogramy nejmenším kosmickým tělesem určeným k přistání, které lidstvo dosud vyrobilo. Modul byl pojmenován na počest lodi Beagle (= Zvěd), na které během pětileté plavby (1831-1836) obeplul zeměkouli Charles Darwin. Během plavby Darwin začal pracovat na své teorii vývoje druhů. Vědci doufají, že stejně jako Darwin učinil na lodi Beagle tak významný skok ve znalostech o životě na Zemi, podaří se to samé Beagle-2 na Marsu.
4. června 20:23	Odstartovala z kosmodromu Pleseck v Rusku nosná raketa Kosmos 3M s vojenskou navigační družicí Kosmos 2398.
6. června 23:15 odloženo z prosince 2002 a 10.2., 28.2.,15.3., 28.4. a 19.5.2003	Odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu nosná raketa Proton K/Breeze M s komunikační družicí AMC-9.
8. června 11:34 odloženo z 26.5.2003	Odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketa Sojuz FG s nákladní lodí Progress M1-10, let k mezinárodní kosmické stanici ISS (11P).
10. června 14:56 odloženo z 20.1. a 4.4.2003	Odstartovala z plouvoucí plošiny Sea Launch v jižním Pacifiku nosná raketa Zenit 3SL s komunikační družicí Spojených arabských emirátů Thuraya 2.
10. června 18:58:47 odloženo z 8.6. a 9.6.2003	Odstartovala z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě nosná raketa Delta 2-7925/Star 48, která vynsla na cestu k Marsu sondu s vozidlem (roverem) označovaným jako MER-A (Mars Exploration Rover). Písmeno "A" odlišuje toto vozidlo od vozidla MER-B, které se vydalo na cestu 8. července. Od 8. června již nejsou rovery označovány pouze zkratkou a písmenem, ale dostaly svá jména. MER-A byl pojmenován "Spirit", což lze přeložit jako "Duch". MER-B dostal název "Opportunity", to znamená "Příležitost" nebo "Možnost". Tato jména byla vybrána z přibližně 10 tisíc zaslaných jmen. Autorkou vítězných jmen je devítiletá Sofi Collis[ová], narozená na Sibiři a ve dvou letech adoptovaná Američankou. Oba rovery jsou naprosto identická dvojčata, ale přistanou na dvou různých místech Marsu, kterými v minulosti prokazatelně tekla voda. Přistat by měly postupně během ledna 2004. Úkolem obou vozidel bude určit vývoj klimatu a přítomnost vody v historii na rudé planetě v místech, která kdysi mohly skýtat příznivé podmínky pro život. Dále provedou geologický průzkum hornin a odešlou detailní barevné fotografie. Průběh přistání se bude podobat přistání sondy Pathfinder v roce 1997. Přepravní schránka s roverem vstoupí do atmosféry přímo z příletové dráhy od Země. První fázi zbrždění obstará tepelný štít třením o atmosféru. Až rychlost dostatečně poklesne, bude tepelný štít odhozen a další brždění zajistí hlavní padák. Následně se nafouknou airbagy a několik desítek metrů nad povrchem Marsu se do procesu brždění zapojí brzdící motor na tuhé pohonné hmoty. Zároveň se oddělí hlavní padák. Schránka s roverem chráněná nafouknutými airbagy dopadne na Mars volným pádem. Po dopadu bude schránka připomínat velký míč - také se několikrát odrazí, než se definitivně zastaví. Od místa prvního dotyku s marsovským povrchem až po místo, kde se definitivně zastaví, tak může "doskákat" až do vzdálenosti 1 kilometru. Až se schránka zastaví, vyfouknou se airbagy. Pak se schránka, která po celou cestu od Země chránila rover, otevře. Na jakou stranu schránka dopadla, nezáleží - je konstruována tak, že při otevírání se překlopí na správnou stranu. Tím všechny úkoly přepravní schránky skončí a stane se z ní pouhý odpad. Tím se tato mise liší od Pathfinderu, který nesl vědecké přístroje nejen na roveru, ale i na přepravní schránce. Rover ihned po přistání pořídí panoramatický 360° záběr svého okolí ve viditelném a infračerveném spektru. Pak toto 180 kilogramů vážící vozidlo konečně z přepravní schránky sjede a vydá se na průzkum rudé planety. Na rozdíl od roveru Sojourner, který za celou dobu trvání jeho průzkumu okolí Pathfinderu najezdil okolo 100 metrů, budou nové rovery schopny urazit tuto vzdálenost během jediného solu (dne na Marsu). Každý rover je vybaven sadou pěti vědeckých přístrojů a speciálním nástrojem zvaným RAT (Rock Abrasion Tool), který bude sloužit k odstranění (obroušení) vnější vrstvy zkoumaných kamenů. Rovery by měly fungovat minimálně 90 solů (marsovských dní), tedy přibližně do dubna 2004. Jestliže budou i poté v dobrém stavu, bude mise prodloužena.
11. června 23:38	Odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně nosná raketa Ariane 5G s australskou komunikační družicí Optus C1 a japonskou komunikační družicí BSAT-2c.
19. června 22.00:30	Odstartovala z kosmodromu Pleseck v Rusku raketa Molnija M/L s vojenskou komunikační družicí Molnija 3-53.
26. června odloženo ze září 2002, 30.4, 9.5., 23.5. a 12.6.2003	Odstartovala z kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station na Floridě nosná raketa Pegasus XL (M34) s družicí pro dálkový průzkum Země OrbView 3. Raketa Pegasus zatím jako jediná raketa startuje z podvěsu letadla (L-1011). Raketa Pegasus-XL (větší verze rakety Pegasus) je třístupňová okřídlená raketa, jejíž startovní hmotnost činí přibližně 23 tun, raketa je dlouhá 16.9 metrů, průměr má 1.27 metru (průměr s křídly 6.7 metrů). Raketa odstartuje (oddělí se od letadla L-1011) ve výšce okolo 11 900 metrů. Po pěti sekundách od oddělení se zažehne motor prvního stupně rakety.
30. června 15:14 odloženo z října 2002 a dubna 2003	Odstartovala z kosmodromu Pleseck v Rusku nosná raketa Rokot KS s několika mikrodružicemi: Kanadská astronomická mikrodružice MOST (Microvariability and Oscillations of STars) se bude zabývat výzkumem hvězd. Česká astronomická mikrodružice Mimosa (MIcroaccelerometric Measurements Of Satellite Accelerations) bude mít za úkol měřit odpor atmosféry a dalších vlivů negravitačního původu, které ovlivňují dráhu umělých družic Země. K těmto dalším vlivům patří např. tlak přímého slunečního záření, tlak záření odraženého od zemského povrchu a samotné tepelné vyzařování planety. Pro běžný let družic postačují dosavadní znalosti, avšak pro tělesa, která sledují Zemi v rámci dálkového průzkumu, pro přímé televizní vysílání z družic a pro meteorologii je zapotřebí znát polohu jejich dráhy s větší přesností. Aby byly výsledky měření použitelné, musí mít MIMOSA pokud možno kulový tvar (ve skutečnosti se jedná o dvaceti šesti stěn o hmotnosti 51,3 kg). Hlavní přístroj na palubě, mikroakcelerometr MACEK, musí být umístěn co nejpřesněji do těžiště družice, aby měření nebylo ovlivňováno odstředivou silou vlastní rotace družice. Na palubě Mimosy bude umístěn nový model akcelerometru, MAC-03. Mikroakcelerometr Macek, který je špičkou v daném oboru výzkumu, letěl v minulosti do vesmíru už dvakrát. Poprvé v roce 1992 v ruské družici Resource F-1, podruhé na raketoplánu Atlantis o čtyři roky později. Shodou okolností ho tehdy zapínal astronaut John Blaha, který je českého původu. Získané údaje bude zachycovat telemetrická stanice v Panské Vsi, která se osvědčila už při sledování českých družic Magion. Odtud půjdou do Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově k dalšímu zpracování. Družici Mimosa vyrobila pro Astronomický ústav AV ČR pražská firma Space Devices. Mimosa bude už šestá česká (či československá) umělá družice. Předchozím družicemi byly Magion 1 až Magion 5. Magiony se zabývaly výzkumem a monitorováním stavu magnetosféry a ionosféry. Družice Mimosa již nemá s Magiony nic společného. Do vesmíru bude dále vyneseno sedm maličkých družic, každá o hmotnosti asi 1 kg: CubeSat XI-IV (Japonsko), CUTE-I (Japonsko), CanX-1 (Kanada), AAU Cubesat (Dánsko), DTUsat (Dánsko), QuakeSat (USA), Monitor E Mock-up (Rusko).