Částečné zatmění Slunce 20.3.2015

V pátek 20. března 2015 bude z území České republiky pozorovatelné částečné zatmění Slunce.

Až do června 2021 je to poslední zatmění Slunce, které spatříme z České republiky (naposledy jsme mohli z České republiky pozorovat částečné zatmění Slunce v roce 2011). Ovšem na srovnatelně velké zatmění, jaké nás nyní čeká, si budeme muset počkat až do roku 2026.

Zatmění Slunce 20.3.2015 je u nás viditelné v dopoledních hodinách dostatečně vysoko nad obzorem jako částečné v celém svém průběhu. Jako částečné je toto zatmění dále pozorovatelné z Evropy, severních oblastí Afriky, severozápadní části Asie, dále pak ze severovýchodní části Atlantiku a přilehlých částí Severního ledového oceánu.

Pás totality, tedy území, ze kterého je možno zatmění Slunce pozorovat jako úplné, vede přes Severní moře, z pevniny se dá pozorovat jako úplné na Špicberkách a Faerských ostrovech.

Jak toto zatmění uvidíme v České republice?

ÚDAJE PRO PRAHU (50°08′ s.z.š., 14°42′ s.z.d.)
údaje pro další místa v České republice se příliš neliší – maximálně o 2 až 3 minuty
Začátek úkazu – Měsíc začíná zakrývat sluneční disk 9 hodin 36,6 minut SEČ
Maximální fáze – sluneční disk je nejvíce zakrytý 10 hodin 45,5 minut SEČ
Konec úkazu – Měsíc opouští sluneční disk 11 hodin 57,1 minut SEČ
Velikost zatmění 74,4 %


 

Střediska Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy během zatmění

PLANETÁRIUM PRAHA
Speciální akce “Víkend se Sluncem” (20.3. – 22.3.2015)

ŠTEFÁNIKOVA HVĚZDÁRNA
V pátek 20.3. otevřeno 9.00-12.00 hodin

HVĚZDÁRNA ĎÁBLICE
V pátek 20.3. otevřeno 9.00-12.00 hodin

 

Jak bezpečně zatmění Slunce pozorovat?

Pozorování tohoto krásného úkazu je jistě pro každého nezapomenutelným zážitkem, pokud ale dodrží některá pravidla. Přesto, že v maximální fázi je zakrytá značná část slunečního disku, jeho světelné a tepelné záření je ještě stále tak velké intenzity, že by při pozorování nechráněným okem mohlo poškodit zrak.

HLAVNÍ OBECNÉ ZÁSADY POZOROVÁNÍ SLUNCE:

Co rozhodně DOPORUČUJEME:

  • Speciální brýle na pozorování zatmění
  • Speciální fólie vyrobená pro účely pozorovatelů Slunce (lze ji také použít i jako filtr na objektiv fotoaparátu, videokameru nebo dalekohled či binokulár). Tato speciální fólie se umísťuje vždy před objektiv, nikdy mezi oko a okulár. Slouží k tomu, aby nedošlo k propálení závěrky či poškození čipu.

    Co lze ještě použít:

  • Svářečský filtr s číslem 13 nebo 14
  • Osvícený temný rentgenový snímek (jeho tmavou část)
  • Důležitou podmínkou je, aby použitý filtr odstínil asi 95 % viditelného světa, ale současně aby oči ochránil i před nebezpečnými ultrafialovými a infračervenými paprsky. Obecně platí, že přes správný filtr bychom měli vidět v rozsvícené žárovce vlákno, ale nikoli již přívodní drátky nebo dokonce okolí žárovky.

  •  
     

    Co určitě NIKDY nedělat při pozorování:

  • Nikdy se nedíváme nechráněným okem přímo do Slunce!!!
  • Nikdy se nedíváme na Slunce dalekohledem (nebo triedrem) bez slunečního filtru (musí se použít speciální fólie)!!! Ani při zkoušce, ani proto, abychom Slunce rychleji našli!
  • Nikdy se nedíváme pomocí klasických slunečních brýlí, začouzených sklíček, fotografických filtrů apod.!!!
  • Vhodná není ani jakákoliv bežná barevná fólie.

    Zajímavá (alternativní) možnost pozorování:

  • Zajímavou možností je sledovat úkaz na zemi ve stínu listnatého stromu. Vzhledem k velkému počtu a nepravidelnému rozložení listů proniká sluneční světlo korunou stromu pouze úzkými štěrbinkami, které zde zastávají funkci tzv. dírkové komory. Na zemi je pak možno spatřit desítky slunečních srpků postupujícího slunečního zatmění. (Vzhledem k tomu, že úkaz nastává 20. března, muselo by jaro přijít opravdu hodně brzy, aby na stromech už byly dostatečně velké listy… Tato možnost pozorování zatmění Slunce je proto při tomto zatmění asi nereálná).

  • Podobného, tzv. dírkového efektu, ale můžeme docílit i například tak, že sevřeme ruku v pěst a mezi prsty necháme malou škvírku. Tu pak namíříme ke Slunci a na druhé straně ve stínu zaťaté pěsti se objeví srpeček zatmělého Slunce.
  • Na dírkový efekt se dá použít ale prakticky cokoliv – papír, do kterého uděláme dírku, cedník, atd. Záleží jen na naší fantazii.

    Jak vzniká zatmění Slunce?

    Zatmění Slunce nastává v okamžiku, kdy se Měsíc nachází mezi Sluncem a Zemí, tato tři tělesa jsou na jedné přímce a Měsíc se nachází v rovině dráhy Země. Dráha Měsíce je totiž vůči dráze Země skloněna, což je důvodem, proč k zatmění Slunce dochází jen v některých vzácných okamžicích a ne vždy, když je Měsíc v novu.

    Na Zemi je zatmění pozorovatelné v místech, kam dopadá měsíční stín, případně polostín. Délka tohoto stínu závisí na poloměru a na vzájemné vzdálenosti Slunce, Země a Měsíce. V místech, kam dopadá polostín, vzniká zatmění částečné. Tam, kam dopadá stín a nebo alespoň jeho vrchol, je zatmění úplné, při němž je možné pozorovat jindy přesvícenou a proto běžně neviditelnou nejvyšší část sluneční atmosféry – sluneční korónu. A pokud stín na Zemi nedopadne, tj. vzdálenost Země – Měsíc je větší než délka stínu, je na pozorovacím místě v ose kuželu stínu zatmění prstencové, kdy na obloze září jen tenký sluneční prstýnek, sluneční koróna ale vidět není. Zatmění úplné či prstencové, které je pozorovatelné jen z malého kousku naší planety, je vždy obklopeno podstatně větším územím, kam dopadá polostín, a kde je viditelné částečné zatmění.

    Nejstarší záznamy o slunečních zatměních

    Každé zatmění Slunce je velmi nápadným úkazem. Není divu, že se počátky jejich pozorování ztrácejí v dávných lidských dějinách. Nejstarší zprávy pocházejí z Egypta, starověké Asýrie a Číny. Tam byli zvlášť pečliví, protože se domnívali, že změny na nebi předpovídají nepříznivé události pro čínské vladaře i celý národ. Zatmění Slunce se tak stalo událostí nejvyšší státní důležitosti. Vznešení mandaríni se při něm sešli a rokovali o jeho vlivu na čínskou říši. Když začalo úplné zatmění, všichni padli na kolena. V té chvíli se ve všech městech rozléhal děsivý rachot bubnů, aby bylo Slunce osvobozeno od zlého draka, který jej chce pozřít.

    Podle pozdější legendy se prý roku 2137 před naším letopočtem dva císařští hvězdáři Si a Cho opili a zanedbali své povinnosti, mezi které patřilo střílení šípů a bubnování proti obludě, požírající Slunce. Ačkoliv Slunce zatmění přečkalo bez pohromy, oba provinilci byli na císařův rozkaz popraveni. Věrohodné informace o zatměních pozorovaných v Číně pocházejí až z kroniky známé jako Letopisy jara a podzimu. Dochovaly se na kamenných tabulkách a byly přepsány Konfuciem. Obsahují data o 36 zatměních, k nimž došlo od 8. do 5. století př.n.l.

    Kdy uvidíme úplné zatmění v České republice?

    Spatřit úplné zatmění Slunce v daném místě je možné v průměru jednou za 360 let. Jenže Praha má na úplná zatmění smůlu. Za poslední tisíciletí došlo pouze ke třem – v roce 878, 1415 a 1706. Příští nastane až 7. října roku 2135.

    Částečných zatmění Slunce budeme moci obdivovat více. To poslední jsme zatím mohli pozorovat 4. ledna 2011. Po letošním částečném zatmění 20. března 2015 budeme moci z České republiky pozorovat další částečné zatmění 10. června 2021.

     

  •