ESOP33

 

Podrobné informace o konferenci
33rd European Symposium on Occultation Projects – details

 

Ve dnech 29. – 31. srpna 2014 hostila Praha 33. výroční konferenci organizace IOTA/ES.

IOTA (International Occultation Timing Association) – Mezinárodní zákrytová a časová asociace je dobrovolná vědecká a výzkumná organizace založená v roce 1983 v USA. Má čtyři sekce IOTA/ES (Evropská sekce), IOTA/ME (Middle East Section), Australia & New Zealand, South America. Organizace shromažďuje časové údaje astronomických zákrytů a poskytuje informace pro podporu pozorování těchto úkazů. Členové IOTA jsou astronomové – pozorovatelé ze všech částí světa.

Konference ESOP se konala poprvé v roce 1981 v Hannoveru. Z jedné akce se vyvinula tradice. Od roku 1983 se konference pořádají každým rokem v různých státech Evropy. V Praze se tato konference koná poprvé.

Místním organizátorem ESOP33 je Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy.

 

Astronomické zákryty

jsou úkazy, při kterých Měsíc a ostatní tělesa naší sluneční soustavy, zejména planetky, zakrývají na noční obloze hvězdy. Jde o podobné úkazy jako zatmění Slunce.

Zákryty hvězd Měsícem

Jsou dvojího druhu, totální a tečné. Při totálních zákrytech hvězda zmizí za okrajem Měsíce, nebo naopak se objeví zpoza jeho okraje. Při tečných zákrytech Měsíc škrtá svým okrajem o zakrývanou hvězdu, která střídavě několikrát zhasne a opět se rozsvítí. Časové údaje okamžiků zhasnutí a rozsvícení se používaly pro studium dynamiky soustavy Země – Měsíc, tj. zpřesňování rotace Země a oběhu Měsíce kolem ní. Současný význam je hlavně v potvrzování známých dvojhvězd a objevování dvoj a vícenásobných hvězdných systémů rozborem světelných křivek průběhu zákrytu. Tečné zákryty umožňují proměřovat okrajový profil Měsíce, jeho nerovnosti, hory a údolí, aniž by byly ze Země přímo vidět. Blikání zakrývané hvězdy je prozradí. Totálních zákrytů hvězd Měsícem jsou předpovězeny každoročně desítky pro dané pozorovací stanoviště. U tečných zákrytů je situace zcela odlišná. Jsou jich pouze jednotky pro větší území. Protože rozhraní obvykle nejde přes pevnou hvězdárnu, musí se za nimi vyjíždět do terénu.

Zákryty hvězd planetkami

Při zákrytech hvězd planetkami zakrývaná hvězda zhasne a za několik desetin až jednotek sekund se opět rozsvítí, jak přes ni planetka přejde. Pokud je několik pozorovatelů rozmístěných kolmo na probíhající stín, dá se z časových okamžiků určit nejen velikost planetky, ale i její tvar. Z rozboru světelných křivek je pak možné objevovat vícenásobné hvězdy a zjistit zda planetka je pouze osamocené těleso, nebo má svého průvodce (měsíček). Z napozorovaných údajů je dále možné zpřesňovat dráhu planetky a polohy hvězd. Počet předpovězených úkazů pro dané místo není velký, protože planetky jsou malé. Průměr mají většinou pouze pár desítek km, výjimečně několik stovek km a jsou podstatně vzdálenější než Měsíc. Pás stínu na povrchu Země je proto velmi úzký. V případě planetkových zákrytů jsou významná a potřebná i negativní pozorování, tedy že zákryt pro dané místo nenastal, protože vymezí maximální rozměry planetky. Známých planetek obíhajících okolo Slunce jsou desítky tisíc. Pro pozorování zákrytů stačí menší až střední dalekohledy s patřičným technickým vybavením (kamera, počítač). Překvapivě je získávání poznatků o planetkách pozorováním zákrytů mnohem efektivnější, než přímé pozorování velkými dalekohledy. Navíc pozorovací čas velkých dalekohledů je velmi drahý.