Astronomické zajímavosti

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2017 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

 

Mapka oblohy

Leden 2017

Mapka odpovídá času pozorování:
začátek ledna okolo 24 h středoevropského času (SEČ), polovina ledna okolo 23 h SEČ, konec ledna okolo 22 h SEČ.

 


Východy a západy Slunce

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase) naleznete na adrese http://www.spaceweather.com/

Výborné obecné informace o Slunci v češtině naleznete na adrese:
http://hvezdy.astro.cz/slunce/

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

LEDEN 2017

Slunce vstupuje do znamení Vodnáře dne 19. 1. ve 22 h 23 min SEČ.

DEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
 1 N
 
 2 P
 3 Ú
 4 S
 5 Č
 6 P
 7 S
 8 N
 
 9 P
10 Ú
11 S
12 Č
13 P
14 S
15 N

16 P
17 Ú
18 S
19 Č
20 P
21 S
22 N

23 P
24 Ú
25 S
26 Ć
27 P
28 S
29 N

30 P
31 Ú
7 58
 
 7 58
 7 58
 7 58
 7 58
 7 58
 7 57
 7 57

 7 56
 7 56
 7 55
 7 55
 7 54
 7 53
 7 53
 
 7 52
 7 51
 7 50
 7 49
 7 48
 7 47
 7 46

 7 45
 7 44
 7 43
 7 41
 7 40
 7 39
 7 38

 7 36 
 7 35
12 03 39

12 04 07
12 04 35
12 05 02
12 05 29
12 05 56
12 06 22
12 06 47

12 07 12
12 07 36
12 08 00
12 08 23
12 08 45
12 09 07
12 09 28

12 09 49
12 10 08
12 10 27
12 10 46
12 11 04
12 11 21
12 11 37

12 11 52
12 12 07
12 12 21
12 12 34
12 12 46
12 12 48
12 13 08

12 13 18
12 33 27
16 09

16 10
16 11
16 12
16 13
16 15
16 16
16 17

16 18
16 20
16 21
16 22
16 24
16 25
16 27

16 28
16 30
16 31
16 33
16 34
16 36
16 38

16 39
16 41
16 43
16 44
16 46
16 48
16 49

16 51
16 53
54

54
54
54
55
55
55 
55 

56 
56
56 
56
57
57
57

58
58
58
59
59
59
60

60
61
61
61
62
62
63

63
64


Východy a západy Měsíce

Výborné stránky v češtině věnované Měsíci naleznete na adrese http://moon.astronomy.cz/

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ),. Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′. Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

LEDEN 2017

Úplněk: 12. ledna ve 12 h 34 min SEČ
Poslední čtvrt: 19. ledna ve 12 h 34 min SEČ
Nov: 28. ledna v 1 h 07 min SEČ
První čtvrt: 5. ledna ve 20 h 47 min SEČ

Přízemí: 10. ledna v 7 h SEČ, vzdálenost 363 tisíc km
Odzemí: 22. ledna v 1 h SEČ, vzdálenost 405 tisíc km

DEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
d
 1 N

 2 P
 3 Ú
 4 S
 5 Č
 6 P
 7 S
 8 N
 
 9 P
10 Ú
11 S
12 Č
13 P
14 S
15 N

16 P
17 Ú
18 S
19 Č
20 P
21 S
22 N

23 P
24 Ú
25 S
26 Ć
27 P
28 S
29 N

30 P
31 Ú
 9 41 

10 13
10 42
11 09
11 37
12 05
12 36
13 11

13 53
14 43
15 41
16 46
17 56
19 08
20 18

21 27
22 33
23 37
** **
 0 40
 1 41
 2 42

 3 41
 4 37
 5 31
 6 19
 7 03
 7 41
 8 15

 8 46
 9 14
19 43

20 51
22 01
23 12
** **
 0 25
 1 39
 2 55

 4 10
 5 23
 6 29
 7 26
 8 15
 8 55
 9 28

 9 57
10 23
10 47
11 11
11 36
12 03
12 53

13 08
13 48
14 35
15 28
16 28
17 32
18 40

19 51
21 02
 2,7
 
 3,7
 4,7
 5,7
 6,7
 7,7
 8,7
 9,7

10,7
11,7
12,7
13,7
14,7
15,7
16,7

17,7
18,7
19,7
20,7
21,7
22,7
23,7

24,7
25,7
26,7
27,7
28,7
29,7
 1,0 
 
 2,0
 3,0


Viditelnost planet a úkazy

Výbornou stránku věnovanou sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině naleznete na adrese http://solarsystem.nasa.gov/

Výbornou stránku o sluneční soustavě v češtině naleznete na adrese:
http://planety.astro.cz/

Viditelnost planet v LEDNU 2017

Merkur V je v lednu pozorovatelný v první polovině měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem.
Venuše Je v lednu pozorovatelná večer vysoko nad jihozápadním obzorem.
Mars Je v lednu pozorovatelný večer vysoko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter Jupiter se přesouvá zpětně (k západu) do souhvězdí Lva. V lednu je pozorovatelný ve druhé polovině noci.
Saturn Po celý rok 2017 se Saturn pohybuje v souhvězdí Štíra. V lednu je pozorovatelný koncem měsíce ráno nad jihovýchodním obzorem.
Uran Planeta je na hranici viditelnosti pouhým okem, snadno ji vyhledáme pomocí triedru nebo malého dalekohledu v souhvězdí Ryb, kde se zdržuje po celý rok 2017. V lednu je planeta Uran pozorovatelný v první polovině noci.
Neptun Planeta je pozorovatelná jen pomocí dalekohledu. K jejímu vyhledání postačí triedr či malý astronomický dalekohled, kotouček planety lze spolehlivě rozlišit až při zvětšení 200× či 300×. Po celý rok 2016 se zdržuje v souhvězdí Vodnáře. V lednu je planeta Neptun pozorovatelná večer nad jihozápadním obzorem.

Vybrané astronomické úkazy LEDEN 2017

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ) a zaokrouhleny na celé hodiny. Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min; údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

1. ledna v 8 h Mars v konjunkci s Neptunem.(Eextrémně těsné přiblížení se odehraje pod naším obzorem.)
2. ledna v 8 h Měsíc v konjunkci s Venuší. (Měsíc 1,1° severně.)
3. ledna v 7 h Měsíc v konjunkci s Marsem. (Měsíc 0,5° jižně.)/td>
3. ledna v 15 h Maximum meteorického roje Kvadratid. Maximální zenitová hodinová frekvence 120 meteorů za hodinu.
12. ledna ve 23 h Venuše v konjunkci s Neptunem (Venuše 0,4° severně).
18. ledna ve 2 h planetka Vesta v opozici se Sluncem.
19. ledna ráno seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky.
19. ledna ve 12 h Slunce vstupuje do znamení Vodnáře.
24. ledna ve 12 h Měsíc v kjonjunkci se Saturnem (Měsíc 2.8° severně).
26. ledna v 0 h Měsíc v konjunkci s Merkurem (Měsíc 3,2° severně).
28. ledna v 1 h Měsíc v novu.
31. ledna Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 4,4 jižně°).

 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas
Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2017 je to 26. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2017 29. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

 

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

 

OPOZICE
Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

 

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou směrovou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru směrová růžice nakloněna.

 

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

 

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost
Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady: nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag