Astronomické zajímavosti

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2016 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

 

Mapka oblohy

ZÁŘÍ 2016

Mapka odpovídá času pozorování:
začátek září okolo 24 h středoevropského letního času (SELČ), polovina září okolo 23 h SELČ, konec září okolo 22 h SELČ.

 


Východy a západy Slunce

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase) naleznete na adrese http://www.spaceweather.com/

Výborné obecné informace o Slunci v češtině naleznete na adrese:
http://hvezdy.astro.cz/slunce/

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

ZÁŘÍ 2016

Slunce vstupuje do znamení Vah dne 22. 9. v 16 h 20 min SELČ.

DEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
 1 Č
 2 P 
 3 S
 4 N
 
 5 P
 6 Ú
 7 S
 8 Č
 9 P
10 S
11 N

12 P
13 Ú
14 S
15 Č
16 P
17 S
18 N

19 P
20 Ú
21 S
22 Č
23 P
24 S
25 N

26 P
27 Ú
28 S
29 Č
30 P
 6 16
 6 17
 6 18
 6 20

 6 21
 6 23
 6 24
 6 26
 6 27
 6 29
 6 30

 6 32
 6 33
 6 35
 6 36
 6 38
 6 39
 6 41

 6 42
 6 44
 6 45
 6 47
 6 48
 6 50
 6 51

 6 53
 6 54
 6 56
 6 57
 6 59
12 59 51
12 59 32
12 59 12
12 58 52

12 58 32
12 58 12
12 57 52
12 57 31
12 57 10
12 56 49
12 56 28

12 56 07
12 55 45
12 55 24
12 55 03
12 54 41
12 54 20
12 53 58

12 53 37
12 53 15
12 52 54
12 52 33
12 52 12
12 51 51
12 51 30

12 51 10
12 50 49
12 50 29
12 50 10
12 49 50
19 43
19 41
19 39
19 37

19 35
19 33
19 30
19 28
19 26
19 24
19 22

19 19
19 17
19 15
19 13
19 11
19 08
19 06

19 04
19 02
19 00
18 57
18 55
18 53
18 51

18 49
18 46
18 44
18 42
18 40
103
103
102
102

101
101
100
 99
 99
 98
 98

 97
 96
 96
 95
 95
 94
 93

 93
 92
 92
 91
 90
 90
 89

 89
 88
 87
 87
 86


Východy a západy Měsíce

Výborné stránky v češtině věnované Měsíci naleznete na adrese http://moon.astronomy.cz/

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ),. Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′. Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

ZÁŘÍ 2016

Úplněk: 16. září ve 21 h 04 min SELČ
Poslední čtvrt: 23. září v 11 h 55 min SELČ
Nov: 1. září v 11 h 02 min SELČ
První čtvrt: 9. září ve 13 h 48 min SELČ

Přízemí: 18. září v 19 h SELČ, vzdálenost 362 tisíc km
Odzemí: 6. září ve 21 h SELČ, vzdálenost 405 tisíc km

DEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
d
 1 Č
 2 P 
 3 S
 4 N
 
 5 P
 6 Ú
 7 S
 8 Č
 9 P
10 S
11 N

12 P
13 Ú
14 S
15 Č
16 P
17 S
18 N

19 P
20 Ú
21 S
22 Č
23 P
24 S
25 N

26 P
27 Ú
28 S
29 Č
30 P
 6 10
 7 15
 8 20
 9 23

10 25
11 26
12 26
13 25
14 21
15 15
16 04

16 49
17 30
18 06
18 39
19 10
19 41
20 12

20 45
21 22
22 04
22 52
23 47
** **
 0 46

 1 49
 2 54
 4 00
 5 05
 6 09
19 46
20 12
20 36
21 01

21 26
21 53
22 23
22 58
23 38
** **
 0 25

 1 18
 2 19
 3 26
 4 38
 5 54
 7 11
 8 30

 9 49
11 06
12 21
13 30
14 31
15 25
16 10

16 48
17 20
17 49
18 15
18 39
29,1
 0,6
 1,6
 2,6
 
 3,6
 4,6
 5,6
 6,6
 7,6
 8,6
 9,6

10,6
11,6
12,6
13,6
14,6
15,6
16,6

17,6
18,6
19,6
20,6
21,6
22,6
23,6

24,6
25,6
26,6
27,6
28,6


Viditelnost planet a úkazy

Výbornou stránku věnovanou sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině naleznete na adrese http://solarsystem.nasa.gov/

Výbornou stránku o sluneční soustavě v češtině naleznete na adrese:
http://planety.astro.cz/

Viditelnost planet ZÁŘÍ 2016

Merkur Je v září pozorovatelný koncem měsíce ráno nad východním obzorem.
Venuše Je v září pozorovatelná koncem měsíce nízko nad západním obzorem.
Mars Je v září pozorovatelný večer nad jihozápadním obzorem.
Jupiter Na počátku roku 2016 je Jupiter stacionární na hranicích souhvězdí Lva a Panny, poté se přesouvá zpětně (k západu) do souhvězdí Lva. V září Jupiter není pozorovatelný.
Saturn Po celý rok 2016 se Saturn pohybuje v souhvězdí Vah a Štíra. V září je Saturn pozorovatelný večer nad jihozápadním obzorem.
Uran Planeta je na hranici viditelnosti pouhým okem, snadno ji vyhledáme pomocí triedru nebo malého dalekohledu v souhvězdí Ryb, kde se zdržuje po celý rok 2016. V září je Uran pozorovatelný po celou noc.
Neptun Planeta je pozorovatelná jen pomocí dalekohledu. K jejímu vyhledání postačí triedr či malý astronomický dalekohled, kotouček planety lze spolehlivě rozlišit až při zvětšení 200× či 300×. Po celý rok 2016 se zdržuje v souhvězdí Vodnáře. V září je Neptun pozorovatelný po celou noc.

Vybrané astronomické úkazy ZÁŘÍ 2016

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském letním čase (SELČ) a zaokrouhleny na celé hodiny. Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min; údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

1. září v 11 h Měsíc v novu, prstencové zatmění Slunce, od nás nepozorovatelné.
2. září v 19 h Neptun v opozici se Sluncem.
8. září ve 21 h Seskupení Měsíce, Saturnu, Marsu a Antára.
9. září v 1 h Měsíc v konjunkci se Saturnem. (Měsíc 3,1° severně).
9. září ve 14 h Měsíc v první čtvrti.
9. září v 16 h Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc 7,2° severně).
13. září ve 2 h Merkur v dolní konjunkci se Sluncem.
16. září ve 2 h Merkur v dolní konjunkci se Sluncem.
21. září ve 21 h Měsíc v úplňku; polostínové zatmění Měsíce (u nás pozorovatelné).
22. září v 16 h Měsíc v konjunkci s Marsem. (Měsíc 5,2° severně.)
23. září ve 12 h Měsíc v poslední čtvrti.
26. září v 9 h Jupiter v konjunkci se Sluncem.
28. září ve 22 h Merkur v největší západní elongaci (18° od Slunce).
29. září v 11 h Měsíc v konjunkci s Merkurem (Měsíc 1,3° jižně).

 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas
Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2015 je to 29. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2015 25. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

 

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

 

OPOZICE
Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

 

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou větrnou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru větrná růžice nakloněna.

 

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

 

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost
Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady: nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag