Astronomické zajímavosti

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2016 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

 

Mapka oblohy

SRPEN 2016

Mapka odpovídá času pozorování:
začátek srpna okolo 24 h středoevropského letního času (SELČ), polovina srpna okolo 23 h SELČ, konec srpna okolo 22 h SELČ.

 


Východy a západy Slunce

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase) naleznete na adrese http://www.spaceweather.com/

Výborné obecné informace o Slunci v češtině naleznete na adrese:
http://hvezdy.astro.cz/slunce/

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

SRPEN 2016

Slunce vstupuje do znamení Panny dne 22. 8. v 18 h 38 min SELČ.

DEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
 1 P
 2 Ú
 3 S
 4 Č
 5 P
 6 S
 7 N
 
 8 P
 9 Ú
10 S
11 Č
12 P
13 S
14 N

15 P
16 Ú
17 S
18 Č
19 P
20 S
21 N

22 P
23 Ú
24 S
25 Č
26 P
27 S
28 N

29 P
30 Ú
31 S
 5 30
 5 31
 5 33
 5 34
 5 35
 5 37
 5 38

 5 40
 5 41
 5 43
 5 44
 5 46
 5 47
 5 49

 5 50
 5 52
 5 53
 5 55
 5 56
 5 57
 5 59

 6 00
 6 02
 6 03
 6 05
 6 06
 6 08
 6 09

 6 11
 6 12
 6 14
13 06 17
13 06 13
13 06 08
13 06 02
13 05 56
13 05 50
13 05 42

13 05 34
13 05 26
13 05 17
13 05 07
13 04 57
13 04 46
13 04 35

13 04 23
13 04 10
13 03 57
13 03 44
13 03 30
13 03 15
13 03 01

13 02 45
13 02 29
13 02 13
13 01 57
13 01 40
13 01 22
13 01 05

13 00 47
13 00 28
13 00 10
20 42
20 40
20 39
20 37
20 36
20 34
20 32

20 30
20 29
20 27
20 25
20 23
20 21
20 20

20 18
20 16
20 14
20 12
20 10
20 08
20 06

20 04
20 02
20 00
19 58
19 56
19 54
19 52

19 50
19 48
19 45
119
119
119
118
118
117
117

116
116
115
115
114
114
113

113
112
112
111
111
110
110

109
108
108
107
107
106
106

105
105
104


Východy a západy Měsíce

Výborné stránky v češtině věnované Měsíci naleznete na adrese http://moon.astronomy.cz/

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ),. Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′. Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

SRPEN 2016

Úplněk: 18. srpna v 11 h 26 min SELČ
Poslední čtvrt: 25. srpna v 5 h 40 min SELČ
Nov: 2. srpna ve 22 h 44 min SELČ
První čtvrt: 10. srpna ve 20 h 20 min SELČ

Přízemí: 22. srpna ve 3 h SELČ, vzdálenost 367 tisíc km
Odzemí: 10. srpna ve 2 h SELČ, vzdálenost 404 tisíc km

DEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
d
 1 P
 2 Ú
 3 S
 4 Č
 5 P
 6 S
 7 N
 
 8 P
 9 Ú
10 S
11 Č
12 P
13 S
14 N

15 P
16 Ú
17 S
18 Č
19 P
20 S
21 N

22 P
23 Ú
24 S
25 Č
26 P
27 S
28 N

29 P
30 Ú
31 S
 3 59
 5 04
 6 10
 7 18
 8 24
 9 30
10 33

11 36
12 37
13 38
14 38
15 37
16 33
17 26

18 14
18 57
19 36
20 10
20 42
21 12
21 42

22 13
22 46
23 23
** **
 0 06
 0 56
 1 51 
 
 2 53
 3 57
 5 04
19 30
20 12
20 47
21 17
21 44
22 09
22 33

22 58
23 24
23 52
** **
 0 24
 1 02
 1 45

 2 36
 3 34
 4 39
 5 49
 7 02
 8 17
 9 34

10 50
12 06
13 20
14 31
15 37
16 35
17 26

18 09
18 46
19 18
27,5
28,5
 0,1
 1,1
 2,1
 3,1
 4,1

 5,1
 6,1
 7,1
 8,1
 9,1
10,1
11,1

12,1
13,1
14,1
15,1
16,1
17,1
18,1

19,1
20,1
21,1
22,1
23,1
24,1
25,1

26,1
27,1
28,1


Viditelnost planet a úkazy

Výbornou stránku věnovanou sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině naleznete na adrese http://solarsystem.nasa.gov/

Výbornou stránku o sluneční soustavě v češtině naleznete na adrese:
http://planety.astro.cz/

Viditelnost planet SRPEN 2016

Merkur V srpnu není pozorovatelný.
Venuše V srpnu není pozorovatelná.
Mars Je v srpnu pozorovatelný večer nad jihozápadním obzorem.
Jupiter Na počátku roku 2016 byl Jupiter stacionární na hranicích souhvězdí Lva a Panny, poté se přesouvá zpětně (k západu) do souhvězdí Lva. V srpnu Jupiter není pozorovatelný.
Saturn Po celý rok 2016 se Saturn pohybuje v souhvězdí Vah a Štíra. V srpnu je Saturn pozorovatelný večer nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Štíra.
Uran Planeta je na hranici viditelnosti pouhým okem, snadno ji vyhledáme pomocí triedru nebo malého dalekohledu v souhvězdí Ryb, kde se zdržuje po celý rok 2016. V srpnu je Uran pozorovatelný kromě večera po většinu noci v souhvězdí Ryb.
Neptun Planeta je pozorovatelná jen pomocí dalekohledu. K jejímu vyhledání postačí triedr či malý astronomický dalekohled, kotouček planety lze spolehlivě rozlišit až při zvětšení 200× či 300×. Po celý rok 2016 se zdržuje v souhvězdí Vodnáře. V srpnu je planeta Neptun pozorovatelná po celou noc v souhvězdí Vodnáře.

Vybrané astronomické úkazy SRPEN 2016

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském letním čase (SELČ) a zaokrouhleny na celé hodiny. Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min; údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

2. srpna ve 23 h Měsíc v novu.
10. srpna ve 2 h Měsíc v odzemí (404 301 km).
10. srpna ve 20 h Měsíc v první čtvrti.
12. srpna ve 4 h Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc 7,4° severně).
12. srpna v 15 h Maximum meteorického roje Perseid.
16. srpna ve 23 h Merkur v největší východní elongaci (27° od Slunce).
18. srpna v 11 h Měsíc v úplňku.
20. srpna ve 14 h Planetka Pallas v opozici se Sluncem.
22. srpna v 19 h Slunce vstupuje do znamení Panny.
24. srpna ve 13 h Mars v konjunkci se Saturnem (Mars 4,4° jižně).
24. srpna Večer nad jihozápadním obzorem seskupeni Marsu, Saturnu a nejjasnější hvězdy souhvězdí Štíra – Antara.
29. srpna ve 22 h Saturn v konjunkci s nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra Antárem. (Antáres 6,1° jižně.)

 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas
Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2015 je to 29. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2015 25. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

 

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

 

OPOZICE
Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

 

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou větrnou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru větrná růžice nakloněna.

 

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

 

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost
Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady: nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag