Astronomické zajímavosti

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2018 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

 

Mapka oblohy

Leden 2018

Mapka odpovídá času pozorování:
začátek ledna okolo 23 h středoevropského času (SEČ), polovina ledna okolo 22 h SEČ, konec ledna okolo 21 h SEČ.

 


Východy a západy Slunce

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase) naleznete na adrese http://www.spaceweather.com/

Výborné obecné informace o Slunci v češtině naleznete na adrese:
http://hvezdy.astro.cz/slunce/

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

LEDEN 2018

Slunce vstupuje do znamení Vodnáře dne 20. 1. ve 4 h 09 min SEČ.

DEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
 1 P 
 2 Ú
 3 S
 4 Č
 5 P
 6 S
 7 N
 
 8 P
 9 Ú
10 S
11 Č
12 P
13 S
14 N

15 P
16 Ú
17 S
18 Č
19 P
20 S
21 N

22 P
23 Ú
24 S
25 Č
26 P
27 S
28 N

29 P
30 Ú
31 S
 7 59
 7 58
 7 58
 7 58
 7 58
 7 58
 7 57

 7 57
 7 56
 7 56
 7 55
 7 55
 7 54
 7 53
 
 7 53
 7 52
 7 51
 7 50
 7 49
 7 48
 7 47

 7 46
 7 45
 7 44
 7 43
 7 42
 7 40
 7 39

 7 38
 7 37
 7 35
12 03 33
12 04 01
12 04 28
12 04 55
12 05 22
12 05 49
12 06 15

12 06 40
12 07 05
12 07 30
12 07 54
12 08 17
12 08 40
12 09 02

12 09 23
12 09 44
12 10 04
12 10 24
12 10 42
12 11 00
12 11 17

12 11 34
12 11 49
12 12 04
12 12 18
12 12 31
12 12 44
12 12 55

12 13 06
12 13 16
12 13 25
16 09
16 10
16 11
16 12
16 13
16 14
16 16

16 17
16 18
16 19
16 21
16 22
16 24
16 25

16 26
16 28
16 29
16 31
16 33
16 34
16 36

16 37
16 39
16 41
16 42
16 44
16 46
16 47

16 49
16 51
16 52
54
54
54
54
55
55
55

55
55
56
56
56
57
57

57
58
58
58
59
59
59

60
60
61
61
61
62
62

63
63
64


Východy a západy Měsíce

Výborné stránky v češtině věnované Měsíci naleznete na adrese http://moon.astronomy.cz/

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′. Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

LEDEN 2018

Úplněk: 2. ledna ve 3 h 23 min SEČ a 31. ledna ve 14 h 27 min SEČ
Poslední čtvrt: 8. ledna ve 23 h 25 min SEČ
Nov: 17. ledna ve 3 h 16 min SEČ
První čtvrt: 24. ledna ve 23 h 20 min SEČ

Přízemí: 1. 1. ve 23 h SEČ, vzdálenost 357 tisíc km a 30. 1. v 11 h SEČ vzdálenost 359 tisíc km
Odzemí: 15. ledna ve 3 h SEČ, vzdálenost 407 tisíc km

DEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
d
 1 P
 2 Ú
 3 S
 4 Č
 5 P
 6 S
 7 N
 
 8 P
 9 Ú
10 S
11 Č
12 P
13 S
14 N

15 P
16 Ú
17 S
18 Č
19 P
20 S
21 N

22 P
23 Ú
24 S
25 Č
26 P
27 S
28 N

29 P
30 Ú
31 S
15 52
16 57
18 11
19 27
20 44
21 59
23 10

** **
 0 19
 1 26
 2 31
 3 34
 4 35
 5 32

 6 25
 7 13
 7 55
 8 31
 9 02
 9 30
 9 56

10 20
10 44
11 09
11 36
12 08
12 47
13 34

14 33
15 41
16 56
 6 50
 7 56
 8 52
 9 37
10 14
10 44
11 11

11 36
12 00
12 24
12 50
13 19
13 52
14 31

15 15
16 06
17 01
18 01
19 04
20 09
21 15

22 23
23 32
** **
 0 44
 1 57
 3 11
 4 25

 5 33
 6 34
 7 25
13,7 
14,7
15,7
16,7
17,7
18,7
19,7

20,7
21,7
22,7
23,7
24,7
25,7
26,7

27,7
28,7
29,7
 0,9
 1,9
 2,9
 3,9

 4,9
 5,9
 6,9
 7,9
 8,9
 9,9
10,9

11,9
12,9
13,9


Viditelnost planet a úkazy

Výbornou stránku věnovanou sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině naleznete na adrese http://solarsystem.nasa.gov/

Výbornou stránku o sluneční soustavě v češtině naleznete na adrese:
http://planety.astro.cz/

Viditelnost planet v LEDNU 2018

Merkur V lednu je Merkur pozorovatelný počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem.
Venuše Není v lednu pozorovatelná.
Mars Je v lednu pozorovatelný ráno nad jihovýchodním obzorem.
Jupiter Jupiter se přesouvá zpětně (k západu) souhvězdím Vah. V lednu je Jupiter pozorovatelný ráno nad jihovýchodním obzorem.
Saturn Po celý rok 2018 se Saturn pohybuje v souhvězdí Střelce. V lednu Saturn není pozorovatelný.
Uran Planeta je na hranici viditelnosti pouhým okem, snadno ji vyhledáme pomocí triedru nebo malého dalekohledu v souhvězdí Ryb, kde se zdržuje do března, kdy se přesouvá do souhvězdí Ryb. V lednu je planeta Uran pozorovatelná v první polovině noci.
Neptun Planeta je pozorovatelná jen pomocí dalekohledu. K jejímu vyhledání postačí triedr či malý astronomický dalekohled, kotouček planety lze spolehlivě rozlišit až při zvětšení 200× či 300×. Po celý rok 2018 se zdržuje v souhvězdí Vodnáře. V lednu je planeta Neptun pozorovatelná večer nad jihozápadním obzorem.

Vybrané astronomické úkazy LEDEN 2018

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ) a zaokrouhleny na celé hodiny. Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min; údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

2. ledna ve 3 h Měsíc v úplňku (3:23).
3. ledna v 7 h Země nejblíže Slunci (147,1 miliónu km).
3. ledna ve 20 h Maximum meteorického roje Kvadrantid (ZHR 110).
9. ledna ve 4 h Seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu a Spiky na ranní obloze pozorovatelné do 12. ledna.
17. ledna ve 3 h Měsíc v novu (3:16).
20. ledna ve 4 h Slunce vstupuje do znamení Vodnáře (4:09).
31. ledna ve 14 h Měsíc v úplňku (14:27) úplné zatmění Měsíce, od nás nepozorovatelné.

 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas
Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2018 je to 25. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2018 28. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

 

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

 

OPOZICE
Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

 

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou směrovou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru směrová růžice nakloněna.

 

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

 

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost
Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady: nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag

Aktuální počasí ve Stromovce

Přehled o aktuálním počasí ve Stromovce získáte ZDE ->

Upozorňujeme, že po dobu prací na slunečním dalekohledu nemusí být údaje z meteorologické stanice Planetária k dispozici.


Časy východů a západů Slunce jsou počítány pro zeměpisné souřadnice Planetária
(z. d. +14°25’38.9″ z. š. 50°06’19.2″)

meteostanice       meteostanice
Pro měření používáme meteorologickou stanici VANTAGE PRO 2+
od firmy DAVIS INSTRUMENTS