Astronomické zajímavosti

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2017 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

 

Mapka oblohy

Duben 2017

Mapka odpovídá času pozorování:
začátek dubna okolo 23 h středoevropského letního času (SELČ), polovina dubna okolo 22 h SELČ, konec dubna okolo 21 h SELČ.

 


Východy a západy Slunce

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase) naleznete na adrese http://www.spaceweather.com/

Výborné obecné informace o Slunci v češtině naleznete na adrese:
http://hvezdy.astro.cz/slunce/

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

DUBEN 2017

Slunce vstupuje do znamení Býka dne 19. 4. ve 23 h 26 min SELČ.

DEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
 1 S
 2 N
 
 3 P
 4 Ú
 5 S
 6 Č
 7 P
 8 S
 9 N

10 P
11 Ú
12 S
13 Č
14 P
15 S
16 N

17 P
18 Ú
19 S
20 Č
21 P
22 S
23 N

24 P
25 Ú
26 S
27 Č
28 P
29 S
30 N
 6 37
 6 34

 6 32
 6 30
 6 28
 6 26
 6 24
 6 22
 6 20
 
 6 17
 6 15
 6 13
 6 11
 6 09
 6 07
 6 05
 
 6 03
 6 01
 5 59
 5 57
 5 55
 5 53
 5 51

 5 49
 5 47
 5 45
 5 44
 5 42
 5 40
 5 38
12 03 49
12 03 31

12 03 14
12 02 56
12 02 39
12 02 22
12 02 05
12 01 48
12 01 32

12 01 15
12 00 59
12 00 44
12 00 28
12 00 14
12 59 59
12 59 45

12 59 31
12 59 17
12 59 04
12 58 52
12 58 39
12 58 28
12 58 16

12 58 06
12 57 55
12 57 46
12 57 36
12 57 28
12 57 19
12 57 12
19 32
19 34

19 35
19 37
19 38
19 40
19 41
19 43
19 45

19 46
19 48
19 49
19 51
19 52
19 54
19 56

19 57
19 59
20 00
20 02
20 03
20 05
20 06

20 08
20 10
20 11
20 13
20 14
20 16
20 17
99
99

100
100
101
101
102
103
103

104
104
105
106
106
107
107

108
108
109
110
110
111
111

112
112
113
113
114
114
115


Východy a západy Měsíce

Výborné stránky v češtině věnované Měsíci naleznete na adrese http://moon.astronomy.cz/

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ),. Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′. Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

DUBEN 2017

Úplněk: 11. dubna v 8 h 08 min SELČ
Poslední čtvrt: 19. dubna v 11 h 56 min SELČ
Nov: 26. dubna ve 14 h 15 min SELČ
První čtvrt: 3. dubna ve 20 h 39 min SELČ

Přízemí: 27. dubna v 5 h SEČ, vzdálenost 359 tisíc km
Odzemí: 15. dubna ve 12 h SEČ, vzdálenost 405 tisíc km

DEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
d
 1 S
 2 N
 
 3 P
 4 Ú
 5 S
 6 Č
 7 P
 8 S
 9 N

10 P
11 Ú
12 S
13 Č
14 P
15 S
16 N

17 P
18 Ú
19 S
20 Č
21 P
22 S
23 N

24 P
25 Ú
26 S
27 Č
28 P
29 S
30 N
 9 30
10 18

11 13
12 15
13 20
14 28
15 37
16 44
17 51

18 56
20 01
21 04
22 06
23 06
** **
 0 03

 0 56
 1 44
 2 28
 3 06
 3 41
 4 12
 4 41

 5 10
 5 38
 6 09
 6 43
 7 23
 8 09
 9 03
** **
 0 59

 2 03
 2 59
 3 46
 4 25
 4 58
 5 27
 5 43

 6 17
 6 42
 7 07
 7 33
 8 03
 8 36
 9 14

 9 58
10 48
11 44
12 45
13 50
15 00
16 13

17 28
18 47
20 06
21 26
22 43
23 53
** **
 3,9
 4,9

 5,9
 6,9
 7,9
 8,9
 9,9
10,9
11,9

12,9
13,9
14,9
15,9
16,9
17,9
18,9

19,9
20,9
21,9
22,9
23,9
24,9
25,9

26,9
27,9
28,9
 0,5
 1,5
 2,5
 3,5


Viditelnost planet a úkazy

Výbornou stránku věnovanou sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině naleznete na adrese http://solarsystem.nasa.gov/

Výbornou stránku o sluneční soustavě v češtině naleznete na adrese:
http://planety.astro.cz/

Viditelnost planet v DUBNU 2017

Merkur Je v dubnu pozorovatelný počátkem měsíce večer nad západním obzorem.
Venuše Je v dubnu pozorovatelná ve druhé polovině měsíce ráno nízko nad východním obzorem.
Mars Je v dubnu pozorovatelný večer nad západním obzorem.
Jupiter Jupiter se přesouvá zpětně (k západu) do souhvězdí Panny. V dubnu je pozorovatelný po celou noc.
Saturn Po celý rok 2017 se Saturn pohybuje v souhvězdí Štíra. V dubnu je pozorovatelný ve druhé polovině noci.
Uran Planeta je na hranici viditelnosti pouhým okem, snadno ji vyhledáme pomocí triedru nebo malého dalekohledu v souhvězdí Ryb, kde se zdržuje po celý rok 2017. V dubnu planeta Uran není pozorovatelná.
Neptun Planeta je pozorovatelná jen pomocí dalekohledu. K jejímu vyhledání postačí triedr či malý astronomický dalekohled, kotouček planety lze spolehlivě rozlišit až při zvětšení 200× či 300×. Po celý rok 2017 se zdržuje v souhvězdí Vodnáře. V dubnu planeta Neptun není pozorovatelná.

Vybrané astronomické úkazy DUBEN 2017

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském letním čase (SELČ) a zaokrouhleny na celé hodiny. Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min; údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

1. dubna ve 12 h Merkur v největší východní elongaci (19° od Slunce).
7. dubna v 0 h Jupiter v opozici se Sluncem.
8. dubna ve 23 h Jupiter nejblíže Zemi (666,5 miliónu km).
10. dubna ve 24 h Měsíc v úplňku.
11. dubna v 8 h Měsíc v úplňku.
14. dubna v 8 h Uran v konjunkci se Sluncem.
19. dubna ve 23 h Slunce vstupuje do znamení Býka.
22. dubna v 15 h Maximum meteorického roje Lyrid (Maximální zenitová hodinová frekvence pouze 18 meteorů za hodinu).
27. dubna v 18 h Měsíc v přízemí (359 337 km).
28. dubna ve 21 h Měsíc v konjunkci s Aldebaranem (Aldebaran 0,1° severně + zákryt pozorovatelný z našeho území).
29. dubna v 0 h Venuše dosahuje maximální jasnosti (-4,5 mag).

 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas
Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2017 je to 26. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2017 29. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

 

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

 

OPOZICE
Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

 

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou směrovou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru směrováná růžice nakloněna.

 

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

 

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost
Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady: nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag

Aktuální počasí ve Stromovce

Přehled o aktuálním počasí ve Stromovce získáte ZDE ->

Upozorňujeme, že po dobu prací na slunečním dalekohledu nemusí být údaje z meteorologické stanice Planetária k dispozici.


Časy východů a západů Slunce jsou počítány pro zeměpisné souřadnice Planetária
(z. d. +14°25’38.9″ z. š. 50°06’19.2″)

meteostanice       meteostanice
Pro měření používáme meteorologickou stanici VANTAGE PRO 2+
od firmy DAVIS INSTRUMENTS