Astronomické zajímavosti

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2013 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

 

Mapka oblohy

KVĚTEN 2013

Mapka odpovídá času pozorování:
začátek května okolo 22 h středoevropského letního času (SELČ), polovina května okolo 23 h SELČ, konec května okolo 24 h SELČ.


 


Východy a západy Slunce

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase) naleznete na adrese http://sohowww.nascom.nasa.gov/

Výborné obecné informace o Slunci v češtině naleznete na adrese:
http://hvezdy.astro.cz/slunce/

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

KVĚTEN 2013

Slunce vstupuje do znamení Blíženců dne 20. 5. ve 23 h 09 min SELČ.

DEN VÝCHOD
h min		 PRŮCHOD
h min s 		ZÁPAD
h min 		AZIMUT
stupně 
 1 S
 2 Č
 3 P
 4 S
 5 N
 
 6 P
 7 Ú
 8 S
 9 Č
10 P
11 S
12 N

13 P
14 Ú
15 S
16 Č
17 P
18 S
19 N

20 P
21 Ú
22 S
23 Č
24 P
25 S
26 N

27 P
28 Ú
29 S
30 Č
31 P
 
 5 36
 5 35
 5 33
 5 31
 5 29

 5 28
 5 26
 5 25
 5 23
 5 21
 5 20
 5 18

 5 17
 5 15
 5 14
 5 13
 5 11
 5 10
 5 09

 5 08
 5 06
 5 05
 5 04
 5 03
 5 02
 5 01

 5 00
 4 59
 4 58
 4 57
 4 57
 
12 57 03
12 56 56
12 56 50
12 56 44
12 56 39

12 56 34
12 56 31
12 56 27
12 56 24
12 56 22
12 56 21
12 56 19

12 56 19
12 56 19
12 56 20
12 56 21
12 56 22
12 56 25
12 56 27

12 56 31
12 56 35
12 56 39
12 56 44
12 56 49
12 56 55
12 57 01

12 57 08
12 57 15
12 57 23
12 57 31
12 57 40
 
20 19
20 20
20 22
20 23
20 25

20 26
20 28
20 29
20 31
20 32
20 34
20 35

20 37
20 38
20 39
20 41
20 42
20 44
20 45

20 46
20 48
20 49
20 50
20 51
20 53
20 54

20 55
20 56
20 57
20 58
20 59
 
115
116
116
117
117

118
118
119
119
120
120
120

121
121
122
122
122
123
123

124
124
124
125
125
125
126

126
126
126
127
127


Východy a západy Měsíce

Výborné stránky v češtině věnované Měsíci naleznete na adrese http://moon.astronomy.cz/

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ),. Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′. Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

KVĚTEN 2013

Úplněk: 25. května v 6 h 26 min SELČ
Poslední čtvrt: 2. května ve 13 h 14 min SELČ a 31. května ve 20 h 58 SELČ
Nov: 10. května ve 2 h 29 min SELČ
První čtvrt: 18. května v 6 h 35 min SELČ

Přízemí: 26. května ve 4 h SELČ, vzdálenost 358 tisíc km
Odzemí: 13. května v 15 h SELČ, vzdálenost 406 tisíc km

DEN VÝCHOD
h min		 ZÁPAD
h min 		STÁŘÍ
d 
 1 S
 2 Č
 3 P
 4 S
 5 N
 
 6 P
 7 Ú
 8 S
 9 Č
10 P
11 S
12 N

13 P
14 Ú
15 S
16 Č
17 P
18 S
19 N

20 P
21 Ú
22 S
23 Č
24 P
25 S
26 N

27 P
28 Ú
29 S
30 Č
31 P
 
 1 19
 1 56
 2 27
 2 53
 3 18

 3 42
 4 06
 4 32
 5 01
 5 34
 6 12
 6 56

 7 45
 8 39
 9 38
10 39
11 43
12 48
13 56

15 06
16 19
17 35
18 53
20 09
21 20
22 22

23 13
23 55
** ** 
 0 29 
 0 58
 
10 53
12 07
13 21
14 33
15 43

16 51
17 59
19 05
20 08
21 08
22 03
22 52

23 35
** **
 0 12
 0 44
 1 12
 1 38
 2 02
 
 2 25
 2 50
 3 17
 3 49
 4 28
 5 15
 6 13

 7 21
 8 35
 9 52
11 08
12 22
 
20,6
21,6
22,6
23,6
24,6

25,6
26,6
27,6
28,6
29,6
 1,0
 2,0

 3,0
 4,0
 5,0
 6,0
 7,0
 8,0
 9,0

10,0
11,0
12,0
13,0
14,0
15,0
16,0

17,0
18,0
19,0
20,0
21,0


Viditelnost planet a úkazy

Výbornou stránku věnovanou sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů např. o počtu měsíců) v angličtině naleznete na adrese http://planetscapes.com/solar/eng/homepage.htm

Výbornou stránku o sluneční soustavě v češtině naleznete na adrese:
http://planety.astro.cz/

Viditelnost planet KVĚTEN 2013

Merkur Je pozorovatelný koncem května večer nízko nad SZ obzorem.
Venuše Je pozorovatelná koncem května večer nízko nad SZ obzorem.
Mars Nepozorovatelný.
Jupiter Pohybuje se zpětně (k západu) souhvězdím Býka a zůstává v něm až do konce června, kdy přejde do souhvězdí Blíženců, ve kterém setrvá do konce roku 2013. V květnu je Jupiter pozorovatelný večer nízko nad SZ obzorem.
Saturn Saturn se pohybuje na hranici souhvězdí Panny a Vah. V květnu je Saturn pozorovatelný po celou noc.
Uran Planeta je na hranici viditelnosti pouhým okem, snadno ji vyhledáme pomocí triedru nebo malého dalekohledu v souhvězdí Ryb, kde se zdržuje po většinu roku. V květnu však Uran není pozorovatelný.
Neptun Planeta je pozorovatelná jen pomocí dalekohledu. K jejímu vyhledání postačí triedr či malý astronomický dalekohled, kotouček planety lze spolehlivě rozlišit až při zvětšení 200× či 300×. Po celý rok se zdržuje v souhvězdí Vodnáře. Koncem května lze planetu Neptun spatřit ráno nízko nad JV obzorem.

Vybrané astronomické úkazy KVĚTEN 2013

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském letním čase (SELČ) a zaokrouhleny na celé hodiny. Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min; údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

2. května ve 13 h 14 min Měsíc v poslední čtvrti.
5. května Maximum meteorického roje Akvarid s maximální zenitovou hodinovou frekvencí 60 meteorů za hodinu.
10. května ve 2 h 29 min Měsíc v novu. Prstencové zatmění Slunce pozorovatelné z Pacifiku a Austrálie. Z našeho území není pozorovatelné ani jako částečné.
11. května ve 23 h Merkur v horní konjunkci se Sluncem.
12. května v 16 h Měsíc v konjunkci s Jupiterem. (Měsíc 3,1° jižně.)
18. května v 6 h 35 min Měsíc v první čtvrti.
25. května v 6 h 26 min Měsíc v úplňku.
26. května v 6 h Měsíc v přízemí.
27. května v 10 h Merkur v konjunkci s Jupiterem.
28. května ve 21 h Venuše v konjunkci s Jupiterem. (Venuše 1° severně.)
31. května ve 21 h Měsíc v poslední čtvrti.

 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas
Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2013 je to 31. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2013 27. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

 

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

 

OPOZICE
Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

 

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou větrnou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru větrná růžice nakloněna.

 

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

 

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost
Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady: nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag