Astronomické zajímavosti

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2017 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

 

Mapka oblohy

Březen 2017

Mapka odpovídá času pozorování:
začátek března okolo 24 h středoevropského času (SEČ), polovina března okolo 23 h SEČ, konec března okolo 22 h SEČ.

 


Východy a západy Slunce

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase) naleznete na adrese http://www.spaceweather.com/

Výborné obecné informace o Slunci v češtině naleznete na adrese:
http://hvezdy.astro.cz/slunce/

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ), od 26. března ve středoevropském letním čase (SELČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

BŘEZEN 2017

Slunce vstupuje do znamení Berana dne 20. 3. v 11 h 28 min SEČ.

DEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
 1 S
 2 Č
 3 P
 4 S
 5 N
 
 6 P
 7 Ú
 8 S
 9 Č
10 P
11 S
12 N

13 P
14 Ú
15 S
16 Č
17 P
18 S
19 N

20 P
21 Ú
22 S
23 Č
24 P
25 S
- ZMĚNA ČASU
26 N

27 P
28 Ú
29 S
30 Č
31 P
 6 43
 6 41
 6 39
 6 37
 6 35
 
 6 33
 6 31
 6 29
 6 26
 6 24
 6 22
 6 20

 6 18
 6 16
 6 14
 6 11
 6 09
 6 07
 6 05

 6 03
 6 01
 5 58
 5 56
 5 54
 5 52
- ZMĚNA ČASU
 6 50

 6 47
 6 45
 6 43
 6 41
 6 39
12 12 17
12 12 05
12 11 53
12 11 40
12 11 26

12 11 12
12 10 58
12 10 43
12 10 28
12 10 13
12 09 57
12 09 41

12 09 25
12 09 08
12 08 51
12 08 34
12 08 17
12 07 59
12 07 42

12 07 24
12 07 06 
12 06 48
12 06 31
12 06 12
12 05 54
- ZMĚNA ČASU
13 05 36

13 05 18
13 05 00
13 04 42
13 04 24
13 04 07
17 42
17 44
17 46
17 47
17 49

17 50
17 52
17 54
17 55
17 57
17 59
18 00

18 02
18 03
18 05
18 07
18 08
18 10
18 11

18 13
18 15
18 16
18 18
18 19
18 21
- ZMĚNA ČASU
19 23

19 24
19 26
19 27
19 29
19 30
80
80
81
81
82

83
83
84
84
85
86
86

87
87
88
89
89
90
91

91
92
92
93
94
94
- ZMĚNA ČASU
95

95
96
97
97
98


Východy a západy Měsíce

Výborné stránky v češtině věnované Měsíci naleznete na adrese http://moon.astronomy.cz/

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ) od 26. března ve středoevropském letním čase (SELČ),. Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′. Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

BŘEZEN 2017

Úplněk: 12. března v 15 h 53 min SEČ
Poslední čtvrt: 20. března v 16 h 58 min SEČ
Nov: 28. března ve 4 h 57 min SELČ
První čtvrt: 5. března ve 12 h 32 min SEČ

Přízemí: 3. března v 9 h SEČ, vzdálenost 369 tisíc km, 30. března v 15 h SELČ, vzdálenost 364 tisíc km
Odzemí: 18. března v 18 h SEČ, vzdálenost 405 tisíc km

DEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
d
 1 S
 2 Č
 3 P
 4 S
 5 N
 
 6 P
 7 Ú
 8 S
 9 Č
10 P
11 S
12 N

13 P
14 Ú
15 S
16 Č
17 P
18 S
19 N

20 P
21 Ú
22 S
23 Č
24 P
25 S
- ZMĚNA ČASU
26 N

27 P
28 Ú
29 S
30 Č
31 P
 8 13
 8 42
 9 15
 9 51
10 33

11 23
12 19
13 22
14 29
15 39
16 48
17 56

19 03
20 09
21 13
22 16
23 16
** **
 0 15
 
 1 11
 2 02
 2 49
 3 31
 4 09
 4 43
- ZMĚNA ČASU
 6 14
 
 6 43
 7 12
 7 42
 8 13
 8 49
21 17
22 32
23 47
** **
 0 59
 
 2 07
 3 08
 4 00
 4 45
 5 23
 5 55
 6 23

 6 50
 7 14
 7 39
 8 05
 8 33
 9 04
 9 39

10 19
11 06
11 59
12 58
14 03
15 12
- ZMĚNA ČASU
17 24

18 39
19 56
21 14
22 32
22 48
 2,4
 3,4
 4,4
 5,4
 6,4

 7,4
 8,4
 9,4
10,4
11,4
12,4
13,4

14,4
15,4
16,4
17,4
18,4
19,4
20,4

21,4
22,4
23,4
24,4
25,4
26,4
- ZMĚNA ČASU
27,4

28,4
29,4
 0,9
 1,9
 2,9


Viditelnost planet a úkazy

Výbornou stránku věnovanou sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině naleznete na adrese http://solarsystem.nasa.gov/

Výbornou stránku o sluneční soustavě v češtině naleznete na adrese:
http://planety.astro.cz/

Viditelnost planet v BŘEZNU 2017

Merkur je v březnu pozorovatelný ve druhé polovině měsíce večer nad západním obzorem.
Venuše Je v březnu pozorovatelná v první polovině měsíce večer nad západním obzorem.
Mars Je v březnu pozorovatelný večer nad západním obzorem.
Jupiter Jupiter se přesouvá zpětně (k západu) do souhvězdí Panny. V březnu je pozorovatelný po většinu noci kromě večera.
Saturn Po celý rok 2017 se Saturn pohybuje v souhvězdí Štíra. V březnu je pozorovatelný ráno nad jihovýchodním obzorem.
Uran Planeta je na hranici viditelnosti pouhým okem, snadno ji vyhledáme pomocí triedru nebo malého dalekohledu v souhvězdí Ryb, kde se zdržuje po celý rok 2017. V březnu je planeta Uran pozorovatelná večer nízko nad západním obzorem.
Neptun Planeta je pozorovatelná jen pomocí dalekohledu. K jejímu vyhledání postačí triedr či malý astronomický dalekohled, kotouček planety lze spolehlivě rozlišit až při zvětšení 200× či 300×. Po celý rok 2017 se zdržuje v souhvězdí Vodnáře. V březnu planeta Neptun není pozorovatelná.

Vybrané astronomické úkazy BŘEZEN 2017

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ) a zaokrouhleny na celé hodiny. Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min; údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

1. března ve 4 h Měsíc v konjunkci s Venuší. (Měsíc 10,6° jižně.)
2. března v 0 h Měsíc v konjunkci s Marsem. (Měsíc 4,7° jižně.)
7. března ve 2 h Merkur v horní konjunkci se Sluncem.
12. března v 16 h Měsíc v úplňku.
14. března ve 21 h Měsíc v konjunkci s Jupiterem. (Měsíc 1,8° severně.)
14. března ve 23 h Měsíc v konjunkci se Spikou. (Měsíc 5,8° jižně.)
18. března ve 13 h Merkur v konjunkci s Venuší. (Merkur 8,5° jižně.)
18. března v 18 h Měsíc v odzemí (404 612 km).
20. března v 11 h Slunce vstupuje do znamení Berana, jarní rovnodennost, začátek astronomického jara.
25. března v 11 h Venuše v dolní konjunkci se Sluncem.
29. března večer seskupení Měsíce, Merkuru a Marsu nad západním obzorem.

 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas
Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2017 je to 26. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2017 29. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

 

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

 

OPOZICE
Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

 

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou větrnou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru větrná růžice nakloněna.

 

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

 

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost
Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady: nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag